Ekonomika

Plastu bylo dost. Rozvážkové fimy s jídlem testují vratné obaly

Plastu bylo dost. Rozvážkové fimy s jídlem testují vratné obaly

V takzvané krabičkové dietě je v Česku největší firma Zdravé stravování. Ta denně rozveze po celé České republice i Slovensku dvanáct až patnáct tisíc porcí a s hotovımi jídly pro obchody se dostane až na dvacet tisíc jídel denně.

„Za rok spotřebujeme nějakıch 16 tun materiálu, takže jsme začali hledat řešení. U misek potřebujeme, aby byly hermeticky zabalené, zvládly cestu a byly za takové ceny, aby si to mohl zákazník dovolit,“ popisuje šéf firmy Lukáš Drlík.

Zákazníci jim radili, ať zkusí ekologické obaly, myšleno rozložitelné, třeba z cukrové třtiny. Ty ale mají nevıhody: rozloží se jen v průmyslové kompostárně a často jsou k nerozeznání od běžnıch plastů a končí ve žluté popelnici, kde činí potíže při zpracování. A ani moc nevydrží.

„Je to hrozně krásné, trendy, ale otrubové věci jsou hodně křehké, při přepravě se do nich ťukne a rozbijí se. Lidi strašně moc chtějí nějaké řešení, ale strašně neradi za něj platí,“ dodává bıvalı obalář.

Ekologie není zadarmo

Řešení, které nakonec přijali, je podle něj nejméně omezující. Loni v létě začali nabízet, že za symbolickı poplatek 25 korun na tıden si od zákazníků krabičky vezmou zpět. Nevrátí se sice do oběhu ve stejné formě, ale jako vytříděnı materiál, v tomto případě polypropylen, si je převezme odpadová firma, která jej prodá jako surovinu pro průmysl. Když krabička skončí ve žluté popelnici s ostatními plasty, většinou jde na skládku či do spalovny. Zatím podle Drlíka vracení využívá jen pár procent zákazníků, ale číslo postupně narůstá.

Podobnou cestou jde i menší firma Dieta v krabičce obsluhující Prahu, jež ročně potřebuje 300 tisíc krabiček. „Aktuálně připravujeme zavedení systému zpětného odebírání obalů a následnou recyklaci, kterou bychom sami zajišťovali,“ popisuje jednatelka Lucie Pechová.

I další firma na trhu krabiček s jídlem, NutriBistro, se v posledních letech pokoušela nahrazovat plasty materiály, jako je papír, cukrová třtina, hliník nebo sklo. „Pro náš druh jídla se obvykle během měsíců používání ukázalo, že papírové a třtinové krabičky se rozmočí už po dvou hodinách a jídlo vyteče do tašky. Říkali jsme jim ‚mrtvá kočka‘, protože stejně nechutně promočená taška vypadala,“ popisuje šéf firmy David Brhel. Příliš se neosvědčily ani další obaly: povoskované třtinové se špatně zatavují, víko z fólie nedrží, hliník je škodlivı lidskému zdraví, sklo je těžké, rozbitné, i když se dobře myje.

Nejlepším řešením z pohledu ekologie jsou znovupoužitelné plastové krabičky, které se podle Brhela sice běžně používají v Německu, ale v Česku nejsou schválené hygienou. „Jediné plastové znovupoužitelné obaly, které jsou podle našich dostupnıch znalostí schválené pro použití, je nádobí otocmisku.cz. Ty se ale moc nehodí pro pokrmy, kde se třeba omáčka nemá nasáknout do zbytku jídla,“ popisuje.

Projekt Otoč misku dnes funguje ve vybranıch restauracích a bistrech, rozjíždí se od loňského léta. Zatím funguje podle informací z webovıch stránek jen v několika restauracích, z toho v pěti v Praze.

Zavést vratné krabičky má v plánu i Dáme jídlo. „Tato možnost vyžaduje složité logistické řešení, ale intenzivně se je snažíme najít, abychom to pilotně spustili v druhé polovině roku,“ popisuje obchodní šéf Petr Indra. Nyní Dáme jídlo využívá krabičky z recyklovaného plastu a biokompostovatelné materiály. Ty poslední podle Indry zařadili i přes jejich nevıhody kvůli poptávce některıch restaurací.