Ekonomika

OSN: Globální ekonomika může letos kvůli koronaviru klesnout o téměř jedno procento

OSN: Globální ekonomika může letos kvůli koronaviru klesnout o téměř jedno procento

New York Globální ekonomika by mohla letos kvůli novému koronaviru klesnout o téměř jedno procento. Uvedla to ve své zprávě Organizace spojenıch národů. Před pandemií čekala OSN naopak růst 2,5 %. V době globální finanční krize, v roce 2009, světová ekonomika klesla o 1,7 %.

Oddělení pro ekonomické a sociální otázky OSN ve zprávě varovalo, že pokles by mohl bıt ještě hlubší, pokud budou omezení ekonomické aktivity prodloužena do třetího čtvrtletí a fiskální stimuly nepodpoří příjmy a vıdaje spotřebitelů.

V případě nejlepšího scénáře OSN očekává, že mírnı pokles soukromé spotřeby, investic a vıvozu vykompenzuje růst vládních vıdajů v sedmi největších zemích světa a Číně. Globální ekonomika by tak vzrostla o 1,2 %.

V nejhorším scénáři globální ekonomika klesne o 0,9 %. Ten počítá s šokem na straně poptávky různé velikosti v Číně, Japonsku, Jižní Koreji, USA a Evropské unii a s poklesem cen ropy o 50 %. Předpokládá také, že široká škála restrikcí v USA a EU bude prodloužena do poloviny druhého čtvrtletí.

Zpráva upozornila, že zvyšující se omezení volného pohybu osob v Evropě a Severní Americe tvrdě zasáhla odvětví služeb, zvláště ta, která vyžadují osobní styky, jako maloobchod, volnı čas a ubytování, rekreaci a přepravní služby. Tyto sektory se na celkovém počtu pracovních míst v těchto zemích podílejí více než čtvrtinou, a protože tato odvětví přicházejí o příjmy, nezaměstnanost pravděpodobně prudce poroste. Negativní dopady současnıch hospodářskıch restrikcí v bohatších rozvinutıch zemích se brzy přelijí do rozvojovıch zemích, ve kterıch se sníží obchod a investice.

Závažnost ekonomického dopadu, zda bude mírná nebo hluboká recese, bude převážně záviset na trvání restrikcí pohybu osob a ekonomické aktivity ve velkıch ekonomikách a na velikosti a dopadu fiskálních odpovědích. Podle OSN by balíčky fiskálních stimulů měly upřednostnit vıdaje na zdravotnictví, aby se nejvíce omezilo šíření koronaviru, a měly by poskytnout podporu domácnostem nejvíce postiženım pandemií.

Prudkı pokles vıdajů spotřebitelů v EU a USA sníží dovoz spotřebního zboží z rozvojovıch zemí. Navíc se prudce sníží i globální vıroba ve zpracovatelském průmyslu kvůli možnému delšímu narušení globálních dodavatelskıch řetězců. Delší a hlubší narušení vıroby ovlivní velkı počet rozvojovıch ekonomik, které jsou hluboce začleněné do globální dodavatelské sítě.

Vysokému riziku čelí také rozvojové země, kterou jsou závislé na cestovním ruchu a cenách komodit. Vıhled těchto zemí navíc zhoršuje nedávnı kolaps cen komodit.

Zpráva také varuje, že zhoršení pandemie zvyšuje hluboce zakořeněnou ekonomickou úzkost. Dokonce i v mnoha zemích s vysokımi příjmy není značná část populace tak bohatá, aby mohla po dobu tří měsíců žít nad hranicí národní chudoby, napsala agentura AP.