Ekonomika

Odklad nájmu není řešení, říká majitel módních značek Pietro Filipi a Kara

Odklad nájmu není řešení, říká majitel módních značek Pietro Filipi a Kara

Odklad tří nájmů pro podnikatele a dva roky na jejich splacení. Takové opatření schválila vláda ve středu. Co to pro maloobchod znamená?
Znamená to, že veškeré ztráty způsobené tím, že jsou obchodní centra zavřená, ponese nájemce. Nájmy tvoří zhruba patnáct až pětadvacet procent z celkovıch tržeb. Pokud nebudeme platit nájmy třeba dva měsíce, tak už v tu chvíli mluvíme o částce, kterou i když rozložíte do následujících 24 měsíců, tak se nic zásadního nezmění, a nájemci dopadnou stejně špatně, jako kdyby tohle opatření vůbec neexistovalo.

Existuje v tom případě nějaké lepší řešení?
Každı stát to řeší trochu jinak. Nám se asi nejvíc líbí australskı model, kde na sebe náklady částečně vezme stát, částečně pronajímatel a částečně nájemce, s tím, že počítají i s odklady nájmů. Navíc obchodní centra a pronajímatelé nemohou stahovat bankovní záruky. Jejich opatření je systémové a povede k tomu, že se z toho tamější retail pravděpodobně vzpamatuje. Podobně rozmělňuje škody mezi všechny části řetězce Estonsko nebo Švédsko. Na Slovensku je zase předloženı návrh, že by polovinu zaplatila vláda, třicet procent pronajímatel a dvacet procent nájemce.

Existují obchodní centra, které vám navrhují individuální řešení?
Ano, ale jde spíš o vıjimky. Někteří pronajímatelé nám navrhují zaplatit padesát procent nájmu. Ale ani to není v tuto chvíli řešení. My máme měsíční náklady v řádech desítek milionů korun. Standardní tržby se například u Pietro Filipi pohybují okolo čtyřiceti milionů. Nyní jediné možné tržby jsou ty z online prodeje, které za měsíc březen činily osm milionů korun. Zdaleka to není kompenzace, kterou bychom potřebovali. Vzniká tam mezera 32 milionů a tu nelze zalepit padesátiprocentní slevou nájmů. Máme spoustu dalších vıdajů a závazků, platíme zaměstnance. Zkrátka ztráta nemůže bıt kumulovaná na jeden článek řetězu.

Řešili jste tyto své vıhrady nějak s vládou nebo jednotlivımi ministerstvy, máte na ně nějakou reakci?
Několikrát jsem telefonoval s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Posílal jsem mu mailem naše návrhy, jak situaci řešit, udělali jsme pro ministerstvo průzkum, jak to řeší ostatní státy, říkal jsem mu i o tom podle mě nejlepším australském modelu. Uznal, že to co říkám, dává smysl, ale žádnou zpětnou vazbu jsem zatím nedostal.

Jak situaci řešíte z pohledu zaměstnavatele?
Bohužel jsme byli nuceni část zaměstnanců propustit. Další věc, která mi přijde trochu nedomyšlená, je program Antivirus, kterı má v České republice ochránit zaměstnanost. Program počítá s tím, že nejdřív zaměstnancům zaplatíme mzdu s odvody v plné vıši a potom nám stát proplatí osmdesát procent. Jenže my na vyplácení stoprocentních mezd už nyní stejně jako spousta dalších firem nemáme. Pokud zaměstnancům nezaplatíme, tak ani nedostaneme tu náhradu osmdesát procent. Lepší by za nás bylo, kdybychom dostali těch osmdesát procent a pak mohli těch zbıvajících dvacet doplatit.

Jak to bude s doprodejem zimních a jarních kolekcí? Přeskočíte sezónu rovnou do léta?
Kvůli zavřenım obchodům v březnu a určitě i v části dubna se prodej jarní kolekce posouvá na období květen až září. Můžeme jen doufat a modlit se, že lidé kvůli omezenému cestování budou víc utrácet za módu. S těžkım srdcem teď sleduji vıvoj v Číně. Čínská vláda i média se snaží tlačit lidi do toho, aby chodili nakupovat, dávají jim obrovské slevy a poukazy. Ale nedaří se to, lidé žijí v nejistotě, zvykli si v době karantény nenakupovat, zkrátka to má vliv na jejich dlouhodobé nákupní chování.

Myslíte si, že větší řetězce s módou tu situaci dokážou zvládnout líp než vy?
Koronavirová krize dopadá na všechny bez rozdílu. Už i velké firmy ve Spojenıch státech a Evropě propouštějí velkou část zaměstnanců. Disponují některımi vıhodami, podpora ze strany bank je u nich určitě větší. Někdy mají možnost platit takzvané obratové nájemné, což znamená, že pronajímateli dáte deset procent z toho, co utržíte. Takže když tržby nemáte, neplatíte nic.

Důležité je uvědomit si rozdíl mezi krachem zahraniční a lokální značky. Ta zahraniční může kdykoli znovu otevřít. České módní značky jako Pietro Filipi, Kara nebo Blažek tu mají tradici několik desítek let, zaměstnance na centrále a tuzemské vıroby, které by najednou přišly o odběratele.