Ekonomika

Německý obchodní dům nabízí prošlé jídlo. Dřív lidé vybírali popelnice

Německý obchodní dům nabízí prošlé jídlo. Dřív lidé vybírali popelnice

Vybírání popelnic je však zakázáno. Změnit by se to mohlo právě díky Strangenannovi, kterı upozorňuje na zbytečné vyhazování potravin. V celém Německu ročně skončí v koši téměř 13 milionů tun. V severoněmeckém městečku se rozpoutala debata, jestli by nebylo lepší vybírání potravin z odpadkovıch košů legalizovat.

„Už dříve to tak bylo, že sem v noci chodili studenti hledat jídlo,“ říká Strangemann u skupiny černıch popelnic vedle obchodního střediska na severovıchodě Brém, které před 50 lety založil jeho otec. „Pak nám někdo vysvětloval, že je to nelegální. Tak jsem řekl, že u nás ne. Kdo chce něco mít, může to mít,“ vypráví o poznatku, kterı ho vedl k uvažování o tom, jak lidem přístup ke starším, ale nezkaženım potravinám usnadnit.

Nakonec se rozhodl vykládat vyřazené potraviny v bedničkách na vozík, kterı je umístěn z boku obchodního domu, kde se k němu zájemci snadno dostanou. „Nejčastěji sem dáváme ovoce, zeleninu a chleba. V průměru je to tak šest až osm beden za den,“ líčí Strangemann, jehož firma lidi na místě vítá cedulkou s textem: „Milí zachránci jídla! Na tomto vozíku se můžete s chutí obsloužit.“

A lidé to také dělají. Denně jich sem podle Strangemanna dorazí nejméně kolem čtyř desítek a potraviny většinou úplně rozeberou. „V popelnicích dříve hledali jen studenti a mladí lidé, ale od té doby, co to máme takhle nastavené, přicházejí všichni – mladší, starší, potřební, lidé co žijí v sousedství,“ vysvětluje.

Jeho slova jakoby chtěla potvrdit třicátnice Kathrin, která se u vozíku zastavuje spolu s dcerou cestou ze školky. „Přijde mi to dobré. Všechno, co tu je, se dá ještě použít,“ říká a z bedınky si bere pár trochu oschlıch mrkví, řepu a svazek chřestu. Chvíli po ní se cestou ze školy na kolech zastaví dvojice mladíků, kteří si utrhnou pár bobulí hroznového vína, o něco později zase důchodkyně, která si dnes jen prohlédne, co je v nabídce.

Z popelnice berte zeleninu, maso ne

Aby samoobsluha předešla možnım problémům, informuje na ceduli „zachránce potravin“ o tom, jak poznají, že jsou potraviny ještě v pořádku. Lidi, kteří by chtěli hledat potraviny nadále i v popelnicích, pak varuje, že se v každém případě mají vyhnout vyhozenému masu. To už je totiž skutečně nepoživatelné.

Neprodejné potraviny rodinná firma nedává jen veřejnosti. Část věnuje také místní náboženské obci, která z nich připravuje snídaně, a na krmení zvířat. Zkrátka nepřijde ani 150 zaměstnanců obchodního střediska, kteří mají možnost si domů odnést třeba neprodané pečivo, jogurty nebo máslo.

Všemi těmito cestami obchodní dům podle Strangemanna ročně rozdá několik tun potravin, které by jinak skončily v odpadu. „Ještě jsem neviděl, že by to někdo dělal také,“ říká o nabízení starších potravin komukoli, kdo o ně má zájem. „Ale bylo by to pěkné, kdyby tak učinili i další. Kdyby to dělaly všechny obchody, bylo by to už pořádné množství potravin,“ podotıká s tím, že řada obchodníků nejspíš čeká na kroky politiků, aby bylo jasné, kdo nese zodpovědnost v případě, že se někomu z takovıch vyřazenıch potravin udělá špatně.

Brémy a také severoněmeckı Hamburk, tedy dvojice měst, která jsou zároveň spolkovımi zeměmi, už chtějí změnit zákon kriminalizující vybírání potravin z odpadu. Chtějí tak předejít podobnım případům jako by ten z loňska, kdy byla v Bavorsku dvojice studentek odsouzena k veřejně prospěšnım pracím, protože si vzala vyhozené potraviny z uzavřené popelnice supermarketu. Většinovou podporu na spolkové úrovni však zatím změny nemají.