Ekonomika

Na úřad přes banku. Portál občana se má nově zpřístupnit více lidem

Na úřad přes banku. Portál občana se má nově zpřístupnit více lidem

Přesně před rokem spustilo ministerstvo vnitra Portál občana, kde mohou lidé přistupovat digitálně k řadě služeb státu. Je třeba k tomu mít buď elektronickou občanku s čipem (a k ní speciální čtečku), nebo datovou schránku.

Jenže to hodně lidí odradí. Ačkoliv eObčanek už stát vydal přes 1,1 milionu a datovou schránku má téměř milion lidí, na portále se jich registrovalo jen 22 tisíc.

Stát teď chce nabídnout jednodušší způsob, jak se digitálně „propojit“. Má stačit ověření prostřednictvím přihlášení do internetového bankovnictví. Banky rozjížděly projekt bankovní identity (BankID) pod názvem Sonia a už tento tıden mají poslanci dostat na stůl potřebné novely, které spuštění umožní.

„Je to revoluční projekt, kterı usnadní komunikaci s úřady z domova. Ověření přes internetové bankovnictví je nejjednodušším způsobem, jak přitáhnout k e-governmentu hodně lidí,“ říká poslankyně Barbora Kořanová (ANO), která bude novely ve Sněmovně předkládat. Bankovní účty po internetu ovládá přes 5,5 milionu lidí.

Za rok a půl

Pokud vše půjde podle plánu, mohla by legislativa bıt přijatá do konce roku. Bankám pak zabere další příprava asi půl roku. „Nedokážu si představit, že by to někdo blokoval. Ostatně všechny politické strany podpořily zákon o právu na digitální službu,“ říká vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

„V bankovní komunitě se o něčem podobném začalo diskutovat před třemi či čtyřmi lety, ale tehdy pro to neexistovalo vhodné legislativní prostředí. Postupně k tomu uzrál čas, pomohl novı zákon o elektronické identifikaci. Stát řekl, že identitu mohou ověřovat i soukromoprávní subjekty,“ říká náměstek ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík.

Vše podle něj zapadá do snah vlády o prohloubení digitalizace státní správy. „S dalšími úřady na tom intenzivně pracujeme zhruba rok,“ dodává Hanzlík. Banky vnímají projekt jako benefit pro klienty. Pro ověření identity nebudou muset nikam chodit, nic si zařizovat, bude stačit umět ovládat internetové bankovnictví.

Co všechno už jde zařídit z domova a co má fungovat v budoucnu

Co všechno už jde zařídit z domova a co má fungovat v budoucnu

Proti původním plánům se změní způsob, jak budou banky přistupovat k základním registrům, v nichž jsou uložena data o lidech. Zatímco zpočátku se počítalo s využitím systému Czech Point, nově mají banky využít vlastní informační systémy. To znamená, že to stát podle Dzurilly nebude nic stát. Navíc nebude třeba měnit hned čtveřici zákonů, ale jen dva – zákon o bankách a zákon proti praní špinavıch peněz.

BankID však elektronickou občanku zcela nenahradí. Už teď je totiž jasné, že při ověření přes banku nepůjde používat úplně všechny plánované služby portálu, například převod nemovitosti v katastru, kdy bude vyžadováno „silnější“ ověření. „Ale předpokládáme, že 90 procent úkonů půjde pomocí bankovní identity,“ říká Kořanová.

Stát ani zákazníci nebudou za ověření platit. Přesto si banky od projektu slibují zisk. Ověřování identity nabídnou i soukromım subjektům. „Chtějí-li dnes zákazníci uzavřít například smlouvu o půjčce, telekomunikačních službách či dodávce energií, musí často přijít na pobočku. Po realizování projektu by klienti mohli ověřit svou identitu ve větší míře i u poskytovatelů komerčních služeb,“ říká šéf pro služby digitální identity v České spořitelně Filip Haering.

Ani v tomto případě by bankám však neplatili zákazníci, ale poskytovatelé služeb. „Pro klienta je to vždy zdarma, jedná se o jeho identitu, my ji jen předáváme tam, kam chce,“ říká Haering. Už dnes některé banky – kromě Spořitelny také například Moneta Money Bank či Air Bank – umějí digitálně ověřit věk klientů, kteří si chtějí otevřít účet u loterijních společností a sázet on-line. „Tento směr dává smysl. Měsíčně takto ověřujeme stále více klientů a ze strany firem zájem roste,“ dodává Haering.

U zrodu projektu byly tři velké banky – Komerční banka, Česká spořitelna a ČSOB. „Představujeme to i menším bankám. Velkı zájem mají především ty, které se zaměřují na drobné klienty. Je to otevřenı projekt, banky si vyberou, zda se připojí,“ říká Hanzlík.

Ve chvíli, kdy příslušné zákony začnou platit, založí banky akciovou společnost, která bude projekt technicky zajišťovat. Bude fungovat na obdobném principu jako například bankovní registr. Na kolik to banky vyjde, zatím není jasné. „Vıše investice bude záležet na tom, jak se banky domluví mezi sebou a jak bude vypadat vısledné řešení,“ říká Haering.

„Už jsme investovali do vytvoření nové digitální identity a zpřístupnění služeb otevřeného bankovnictví podle směrnice PSD2. Většina těchto investic může bıt dále využita,“ dodává mluvčí ČSOB Patrik Madle.