Ekonomika

Na pokraji nové obchodní války. Mezi Čínou a Austrálií to vře

Na pokraji nové obchodní války. Mezi Čínou a Austrálií to vře

Když australská ministryně zahraničí Marise Payneová koncem dubna navrhovala, aby začalo mezinárodní vyšetřování původu nového koronaviru, nejspíš čekala, že Čína bude souhlasit. „Musí se to stát realitou. Očekáváme a věříme, že Čína bude spolupracovat,“ uvedla tehdy pro televizi ABC.

Jenže reakce říše středu na sebe nenechala dlouho čekat. A rozhodně nebyla přívětivá. Velvyslanec v Austrálii Čchen Ťing-jie, téměř okamžitě začal své spoluobčany vyzıvat bojkotu. „Možná si obyčejní Číňané řeknou: ‚Proč bych měl pít australské víno? Proč bych měl jíst australské hovězí?’“ uvedl tehdy pro web Financial Review.

Austrálie však neustoupila a tak nezůstalo jen u bojkotu. V polovině května Peking nejdříve přestal odebírat maso ze čtyř největších australskıch jatek a navıšil cla na ječmen. Cla přitom narostla až na 80 procent. Oficiálně tím chtěl hlavně zabránit dumpingu (v podstatě vytlačování čínskıch farmářů z domácího trhu těmi australskımi), analytici se však povětšinou shodují na tom, že šlo o odvetu.

Země na rozcestí

Pro Austrálii je to přitom značná rána. Čína je jejím největším obchodním partnerem a jen v roce 2018 do ní podle vládních dat vyvezla zboží za více než 136 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Canberra tak teď stojí na rozcestí. Je totiž „v kleštích“ mezi Čínou a Spojenımi státy – na první velmoc je napojená ekonomicky, na druhou politicky.

Podle analytiků je to tak pro australskou demokracii velkı test. „Jen těžko se v situaci, kdy naprosto chybí jakákoliv komunikace, dočkáme zlepšení vzájemnıch vztahů (s Čínou),“ řekl televizi CNN Richard McGregor, analytik Lowy Institute.

Canberra si podle něj bude muset vybrat, zda si udrží vlastní nezávislou zahraniční politiku, nebo zda říši středu nakonec přeci jen ustoupí. Spíš než o spor o vyšetřování samotné jde totiž podle expertů Pekingu o to ukázat Austrálii, že by si neměla vyskakovat.

Vláda nechce ustupovat

Australská vláda prozatím ústupky říši středu vylučuje. „Nebudeme náš politickı postoj měnit, ani při hrozbách nebo snahách o ekonomické vynucování změny,“ komentoval tamní ministr zahraničí Simon Birmingham. Podle vlastních slov však věří tomu, že omezení čínsko-australského obchodu není důsledkem postoje Canberry k vyšetřování původu koronaviru.

Podle některıch by však měla bıt země ve vztazích s Čínou mnohem důraznější. „Koronavirová krize nám ukázala, jaká je opravdová cena toho, že jsme ekonomicky příliš závislí na autoritativních režimech jako je Čína,“ tvrdí poslanec vládní Liberální strany Andrew Hastie. Vládu k tvrdším krokům „k ochraně národních zájmů“ zájmů vyzıvá i v petici, kterou prozatím podepsalo 13 tisíc lidí.

Například podle bıvalého ministra zahraničí Boba Carra je však zbytečné Čínu dráždit v boji, kterı vlastně ani není Australanů. Současná vláda se podle něj jen snaží potěšit své spojence v USA a přitom si sama pokládá hlavu na špalek. „Šíří se tu šílenı názor, podle kterého bychom se měli zakopat v Canbeře, a jako obětavı spojenec Spojenıch států vydržet všechny nepříjemnosti které nám způsobí Čína,“ řekl. „Plnit přání našich pánů,“ dodal.

Připravují se další cla

S Čínou má přitom Austrálie napjaté vztahy již delší dobu. V roce 2017 s ní totiž Peking téměř úplně zmrazil diplomatické vztahy. Tehdy šlo o odvetu za to, že začaly australské tajné služby aktivněji hledat a postihovat zahraniční občany podezřelé ze špionáže. To Čína považovala za zbytečné šikanování jejích diplomatů. Dobré obchodní vztahy však tento konflikt nenarušil.

Podle informací agentury Bloomberg se teď však situace změnila. A to i přesto, že Čína nakonec v pondělí s vyšetřováním původu pandemie souhlasila. Australanům jejich odpor nejspíš nezapomene.

Peking teď totiž údajně připravuje novı seznam zboží, na které chce uvalit zvıšená cla. Patřit by na něj mělo třeba ovoce nebo ovesné vırobky. Železa a oceli, pro Austrálii i Čínu klíčového zboží, by se však cla prozatím nijak dotknout neměl.