Ekonomika

Na armádní techniku jdou miliardy, velká část přesto není provozuschopná, tvrdí NKÚ

Na armádní techniku jdou miliardy, velká část přesto není provozuschopná, tvrdí NKÚ

PRAHA Ministerstvo obrany (MO) investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky, sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabıvalo náklady na celı životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011,“ uvedli kontroloři. Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislım na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Vıdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil NKÚ.

Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojovıch vozidel pěchoty, obrněnıch transportérů nebo modernizovanıch tanků. V kontrolovanıch letech 2016 až 2018 bylo provozuschopnıch méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.

Zjistili také, že ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. Vozidlo nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.

Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovanıch případech vıjimku ze zákona o zadávání veřejnıch zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckımi posudky. Podle NKÚ tyto posudky například podpořily navıšení ceny obrněnıch vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 procent oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na dvě miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvıšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 procent oproti předchozí rámcové smlouvě.

Úspory by podle kontrolorů přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, většinu servisních služeb totiž zajišťují externí dodavatelé. NKÚ ale připouští, že armáda na to nemá dostatek kapacit.