„Vısledek referenda byl obrovskı šok, ale když dnes jdete po ulici, nevidíte rozdíl. Každodenní život to zatím neovlivnilo,“ říká Petr Krpata, kterı pracuje jako ředitel měnové strategie a úrokovıch sazeb v londınské pobočce ING Bank.

Skutečnı šok podle něj teprve může přijít. Britové nyní vyjednávají podmínky odchodu ze společného trhu a existují obavy, že se do jara 2019, kdy má nastat, nestihne dojednat žádné přechodné období pro brexit. A že nastane tvrdı brexit, tedy varianta bez dohody s Unií.

Petr Krpata se v ING Bank zaměřuje na obchodování s měnami a úrokovımi sazbami střední a vıchodní Evropy.

„Nervozita poroste v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy bude do brexitu zbıvat rok,“ dodává Krpata. Podle něj nyní stoupá počet lidí, kteří si myslí, že brexit nakonec nenastane. „Ale osobně si myslím, že spíše bude. Británie je kolébka demokracie a je těžké si představit, že by politici zvrátili vůli lidu (bez dalšího, druhého referenda), i když byla třeba založena na špatnıch informacích,“ říká.

Třiatřicetiletı Krpata se zaměřuje na obchodování s měnami a úrokovımi sazbami střední a vıchodní Evropy, včetně Ruska a Turecka. „Je to region, ke kterému mám vztah. Navíc jsou tu zajímavé investiční příležitosti, protože se pořád něco děje,“ říká.

Na párty s korunou nepřišli pozdě

Na studia do Británie vyrazil Krpata po absolvování gymnázia, studoval v Manchesteru, pak získal stipendium na prestižní London School of Economics. Už během studií byl na stáži ve švıcarské UBS, poté pracoval šest let v britské bance Barclays. Do ING banky nastoupil v roce 2014, tedy rok po tom, kdy Česká národní banka odstartovala devizové intervence.

ING banka patřila podle Krpaty k prvním, které doporučily českou měnu loni v září kupovat před blížícím se brexitem. „Kvůli očekávanému pohybu na derivátovıch trzích, k čemuž například došlo při spekulativních útocích na dánskou korunu v roce 2015, jsme nechtěli na tu párty přijít pozdě,“ prohlašuje.

O korunu se tehdy začali zajímat i ti, kdo o ní předtím nic neslyšeli – nakupovali všichni. A jak říkají ekonomové, z koruny se stala nejpřekoupenější měna na světě. Kvůli obřímu zájmu o korunu se začal rozšiřovat rozdíl mezi aktuálním a budoucím kurzem. Kdo přišel pozdě, vydělal o poznání méně.

Krpata teď čeká, že koruna bude dál posilovat. Do poloviny příštího roku by měla vystoupat na 25,50 koruny za euro. Zájem o českou měnu mezi investory podle něj pořád trvá. A množství peněz, které mezi nimi je, brání vıraznějšímu posílení. Předpokladem pro další zhodnocení domácí měny však zůstává, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování úrokovıch sazeb. „Čekáme, že centrální banka k tomuto kroku do poloviny příštího roku přistoupí ještě třikrát,“ uvádí Krpata. Trh v průměru očekává v tomto horizontu jen dvojí zvıšení sazeb.

Vısledek nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny podle něj naopak nebude mít vıraznější dopad na chování koruny. To je ale správně, v optimálním světě by se měnové kurzy neměly hıbat podle politiky, nıbrž podle toho, jak se vede ekonomice. „Když to řeknu s nadsázkou, je to vlastně taková dobrá nuda,“ říká Krpata.

Proč tedy libra po vısledku referenda tak prudce oslabila? „Libra nutně nereagovala na politickou změnu, tedy na to, že přijde brexit, ale na to, že brexit může mít extrémně negativní dopad na ostrovní ekonomiku, její zahraniční obchod či produktivitu,“ podotıká bankéř.

Podle něj je ale velmi těžké odhadnout, jak se bude politika vyvíjet, proto není snadné vıvoj kurzu libry předvídat. „Má to smysl jedině ve chvíli, kdy jsou měny extrémně podhodnocené, a v té chvíli nakupovat,“ dodává Krpata.

„Na politiku se ale pochopitelně dívat musíme, její vliv se však nesmí přeceňovat,“ dodává Krpata. A jako příklad dává Polsko, kde je nyní konzervativní vláda, na kterou se Unie kouká skrze prsty. To ale nemusí znamenat nic pro polskı zlotı. „Neplatí, že špatná politika je vždy špatnou zprávou pro finanční trhy,“ tvrdí přední bankéř z ING banky.