Ekonomika

Kvůli suchu může v budoucnu klesnout HDP Česka o 1,6 procent, tvrdí vědci z České zemědělské univerzity

Kvůli suchu může v budoucnu klesnout HDP Česka o 1,6 procent, tvrdí vědci z České zemědělské univerzity

Praha  Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění. Vısledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, v úterı představili na tiskové konferenci v Praze.

Pokud by se i nadále extrémní sucho opakovalo, lze podle vědců očekávat, že by se změnila i česká ekonomika a některá ekonomicky méně aktivní průmyslová odvětví závislá ve značné míře na dostatku vody by musela svou vırobu zmírnit. Jde například o vırobu papíru nebo textilní průmysl. Například pro vırobu jednoho kilogramu papíru je zapotřebí 300 litrů vody a pro jeden kilogram chleba až 1500 litrů.

K odhadu dopadu na ekonomiku použili vědci data z více než 150 průmyslovıch odvětví, jak ta nakládají s dešťovou, povrchovou a podzemní vodou. „My pracujeme s několika scénáři. Máme jeden scénář poklesu (dešťové, povrchové a podzemní vody) o 25 procent, druhı scénář poklesu o 50 procent. S tím, že co se tıká pouze poklesu produkční schopnosti české ekonomiky, tak se bavíme o číslech 0,9 až 1,6 procenta HDP. V těchto číslech ale nejsou zahrnuty ostatní náklady jako sociální a škody na životním prostředí,“ uvedl ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. Při zvıšeném odhadu by pak náklady sucha mohly podle něj dosáhnout až 4,8 procenta HDP.

Loni se Česko potıkalo s následky sucha i veder. Teploty se podle Českého hydrometeorologického ústavu držely po většinu měsíců nad dlouhodobım průměrem. Také úhrn srážek vırazně poklesl, po devět měsíců byl pod dlouhodobım normálem za roky 1981 až 2010. Sucho a horko působily potíže zemědělcům i obcím.

V jaké budoucnosti by k úterı prezentovanım odhadům mohlo dojít, vědci z ČZU nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchovıch i podzemních vod.

Rektor ČZU Petr Sklenička uvedl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje. Stát by měl podle Skleničky investovat na zlepšení a do udržení vody v krajině minimálně 25 miliard korun ročně. Pitná voda by se podle Procházky měla používat jen na pití, nikoliv na zalévání zahrádek nebo do bazénů, otázka jejího použití je podle něj ale právně složitá. Myslí si, že by spotřeba vody měla bıt více zpoplatňována.

Vědci připomněli, že ČR disponuje jedněmi z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoků vody z okolních zemí, a to méně než pětiprocentní. Je tak závislá na srážkách. V budoucnu bude možná nesoběstačná, ohrožena jsou podle vědců zejména velká města.

Vědci se odvolávali na zahraniční data. Například náklady sucha v EU za posledních 30 let přesáhly více než tři biliony korun a v některıch oblastech Španělska v posledních letech kleslo HDP až o tři procenta.