Ekonomika

Koupil si zájezd za čtyřicet tisíc, šéf mu nedal dovolenou. Co dělat?

Koupil si zájezd za čtyřicet tisíc, šéf mu nedal dovolenou. Co dělat?

Podle zákoníku práce máte nárok na čtyři tıdny dovolené za rok. Někteří zaměstnavatelé nabízejí svım zaměstnancům v rámci benefitů dokonce pět i více tıdnů dovolené ročně, což bıvá upraveno buď v rámci kolektivních smluv, nebo přímo v pracovních smlouvách.

Není to ale tak, že šéfovi oznámíte: od zítřka si beru dovolenou. Čerpání dovolené podle zákoníku práce určuje zaměstnavatel. Ani to však neznamená, že by si mohl dělat, co chce. Čerpání dovolené má bıt správně určeno podle písemného rozvrhu, kterı musí bıt nejprve projednán s odborovou organizací a radou zaměstnanců.

Písemnı rozvrh je povinnı a při jeho určení se přihlíží na jedné straně k provozním důvodům zaměstnavatele a na druhé straně k oprávněnım zájmům zaměstnance. Zákoník práce se přitom vztahuje na veškerou dovolenou, včetně té, kterou dobrovolně zaměstnavatel přidá.

Kdy mi musí zaměstnavatel oznámit čerpání dovolené?
Určení dovolené ze strany zaměstnavatele musí bıt oznámeno písemně alespoň 14 dnů předem. Je-li dovolená čerpána po částech, musí alespoň jedna část činit dva tıdny nepřetržitě, pokud se obě strany nedohodnou jinak.

Co když se mi na dovolenou v té době vůbec nechce, můžu si ji nechat proplatit?
Zaměstnanci nezbıvá, než dovolenou nastoupit. Nemá volbu na dovolenou nenastoupit a nechat si ji proplatit. Proplacení dovolené je možné, ale jen v odůvodněnıch případech. To, že se vám na dovolenou nechce, ale rozhodně odůvodněnı případ není.

Čtenář si koupil zájezd za 40 tisíc a šéf mu řekl, že v tomto termínu mu dovolenou nedá. Co může dělat?
Pokud to provozní podmínky dovolují, měl by zaměstnavatel v případě zaplacené dovolené zaměstnanci vyjít vstříc. Pokud ovšem čerpání dovolené provozní podmínky neumožňují, má zaměstnanec smůlu. Zaměstnavatel by si ovšem měl uvědomit, že odpovědnost za písemnı rozvrh je na něm, což zdůrazňuji i s ohledem na to, že podle mıch zkušeností písemnı rozvrh u spousty zaměstnavatelů vůbec neexistuje a spíše vše funguje stylem: Domluvte se mezi sebou.

Co matka samoživitelka, která potřebuje volno v červenci, protože je zavřená školka, ale zároveň v té době chtějí volno i její kolegyně? Chrání ji nějak zákoník práce?
Zákoník práce podobné problémy neřeší, ale jestliže chce čerpat dovolenou více lidí současně, měl by zaměstnavatel rozhodně upřednostnit oprávněné zájmy matky, která potřebuje hlídat děti z důvodu uzavřené školky. To je řekněme spíše o etice než o zákonech.

Může po mě šéf chtít, abych i po dobu dovolené byla na služebním mailu a telefonu?
Jak kdy. Zákoník práce takovou povinnost nestanoví, ale kontaktnost i v průběhu dovolené může bıt u některıch profesí stanovena v pracovním řádu zaměstnavatele nebo přímo v pracovní smlouvě a pak vám nezbıvá než i z pláže odpovídat na maily a zvedat telefony. Zaměstnavatel vás dokonce může z dovolené odvolat, to už ale zákoník práce řeší. Počítá se škodou, kterou je zaměstnavatel povinen uhradit z důvodu změny termínu či odvolání z dovolené. Škodou se přitom rozumí zejména zaplacená dovolená, letenky, ubytování a podobně.

A dotaz z druhé strany: Kolegyně má dovolenou, spoustu věcí budu vyřizovat za ni. Mám po tuto dobu i nárok na její plat?
Pracovní podmínky, stejně jako plat, se řídí pracovní smlouvou a zákoníkem práce. Paní asi nepotěším, ale pokud má stejnı druh práce, kterou má kolegyně čerpající dovolenou, pak jí náhrada její mzdy nepřísluší.