Ekonomika

Koronavirus šíří nejen strach o zdraví, ale i o finanční přežití

Koronavirus šíří nejen strach o zdraví, ale i o finanční přežití

Své o tom ví Jan Železnı, kterı provozuje kavárnu v pražskıch Vršovicích. Jarní prázdniny rodina strávila v italskıch Alpách a po návratu skončili všichni v domácí karanténě. Nemoc u nich naštěstí nepropukla, ale problém mají s příjmem. Kavárna je zavřená, a i když mohou prodávat alespoň přes okénko, někdy se nepodaří pokrıt ani provozní náklady. Do toho má těhotná zaměstnankyně v souvislosti s epidemií nemocenskou, takže kavárník musí mít (a zaplatit) náhradu i za ni.

„Pokud tento stav potrvá až do dubna, asi budu muset zavřít,“ říká Jan Železnı. Příjem rodiny nezachrání ani jeho partnerka, je totiž s osmnáctiměsíčním dítětem na rodičovské dovolené.

Vláda chce podnikatelům a živnostníkům nabídnout bezúročné půjčky. „Důležité je podotknout, že je to stále úvěr, kterı bude třeba dříve či později splácet, což zase dále zatíží provozní cash-flow,“ upozorňuje podnikatelskı kouč Jiří Jemelka. Vláda nabídla také další úlevu v podobě odkladu pro podání daňového přiznání za loňskı rok a zaplacení daně z příjmů, a to až na začátek července. A živnostníkům na půl roku odpustí i placení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Jenže ani to nemusí řešit situaci, kdy je rodina bez peněz a nemá například na splátky hypotéky.

„Zvláště v těchto dnech je třeba reagovat rychle. Jakmile se blíží splatnost některého ze závazků, a já vím, že jej nemohu poplatit, je lepší kontaktovat danou společnost s žádostí o odklad platby nebo změnu splátkového kalendáře, než se dostat do prodlení,“ doporučuje ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Prodlení se splátkou totiž s sebou nese nejen negativní záznam do úvěrovıch registrů, ale i poplatky navíc a další sankce.

Možná že to je ten správnı okamžik k použití finanční rezervy, pokud jste si ji tedy předtím vytvořili. Ta by měla bıt tak velká, aby pokryla nejméně tříměsíční vıdaje celé domácnosti. V praxi to ale často bıvá problém. Podle průzkumu vızkumné agentury Ipsos pro Modrou pyramidu více než 40 % lidí lituje, že v současné době nemá naspořeno více peněz.

S finanční rezervou na půl roku vystačí 24, 6 % Čechů, na čtvrt roku 29,6 % a minimálně na měsíc pak 26,3 %. „Téměř 20 % lidí ovšem se svımi finančními rezervami nevystačí ani měsíc, jde především o mladé lidi do pětatřiceti let,” podotıká generální ředitel Modré pyramidy Pavel Jirák.

Rezerva nemusí bıt uložena jen v penězích. „Můžeme také něco hodnotného prodat nebo zkusit známé a příbuzné, vše je lepší než zbytečné prodlení. Určitě nedoporučuji žádnı další úvěr na splácení těch předchozích, protože celkové splátky i úroky se jen zvětšují a blíží se dluhová spirála,“ varuje David Šmejkal. Jeho rady ke konkrétní situaci pana Železného shrnujeme v boxu.

A ještě jeden příběh ze života. Říkejme jí třeba paní Marie. I když s námi ochotně hovořila, nepřála si zveřejnit své jméno. Sama vychovává sedmiletého syna, alimenty jí ale většinou nechodí. Je kadeřnice. Ještě než kadeřnictví zavřelo, zákaznice se houfně odhlašovaly a odjížděly na chalupy mimo Prahu, takže měla méně práce. Teď ovšem nemá příjmy žádné a k tomu malou hypotéku, kterou musí splácet.

„Pojištění hypotéky mám, ale vlastně nevím, co vše mi kryje. A taky mám životní pojištění, ale bojím se, že epidemie se netıká,“ svěřuje se. Uvítala sice, že i OSVČ mohou pobírat ošetřovné, jak ale říká, na život jí to nestačí.

Podle průzkumu společnosti EMA data pro pojišťovnu Mutumutu pociťuje negativní dopad na svou finanční situaci a domácí rozpočet více než polovina dotázanıch. „Zároveň trpí pocitem nejistoty z toho, co bude dál. Dvě třetiny lidí se o své rodinné finance obávají,“ uvádí Jiří Paták, jednatel společnosti EMA data. Třetina oslovenıch navíc v průzkumu uvedla, že nemá žádnı záložní plán, pokud by nadále nemohli pracovat a situace by pokračovala. Zhruba stejnı počet lidí plánuje žít nějakou dobu z úspor, 8 % spoléhá na podporu od státu.