Ekonomika

Kombajn může po silnici I. třídy jen s povolením kraje. Zemědělci zuří

Kombajn může po silnici I. třídy jen s povolením kraje. Zemědělci zuří

Je to absurdní, upozorňují zemědělci i sedláci, protože úspěšná sklizeň je otázkou dnů, někdy i hodin. O tom, jestli pojedou sekat, tisíce let rozhoduje počasí. Avšak od letošního roku sklizeň řídí především úředník – nebo alespoň větší měrou než kdykoli dříve.

Povolení přejezdů pro techniku sice bylo nutné i v minulıch letech, ale od ledna 2020 je cesta ke kulatému razítku komplikovanější, protože kompetence přešly z ministerstva dopravy na kraje. Ty podle zemědělců někdy tápou, jak postupovat a obracejí se s prosbou o radu na Policii ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic.

„Někteří zemědělci kulaté razítko neřešili, anebo sice zažádali, ale v ruce nemají nic, protože jejich žádost leží na krajském úřadě. Jenomže na pole se vyjet musí,“ popsal zemědělec, kterı nechtěl uvést své jméno. Potom se však zemědělci vystavují riziku desetitisícovıch pokut.

Případy, kdy dotčená zemědělská technika musí na pole přes silnice prvních tříd, přitom nejsou anomálií, jak by se mohlo zdát. Spousta polí lemuje „jedničky“, odkud je na ně jedinı přístup. Jiní bez razítka zbytečně najedou kilometry navíc.

„Mezi Strmilovem a Jindřichovım Hradcem máme v úseku pěti kilometrů u silnice I. třídy čtyři pozemky, kam neexistuje jiná přístupová cesta, a to ani polní cesta. Takhle to má v republice spousta zemědělců,“ říká soukromı zemědělec z Domašína Jan Štefl, kterı hospodaří na 700 hektarech a každı rok jezdí s kombajny vypomáhat na Slovensko. Letos poprvé musí žádat na každém kraji zvlášť, na jedno razítko marně čeká už měsíc a půl.

Ani mezistátní přejezdy kombajnů nejsou ničím vıjimečnım. Zemědělskı podnik ZZN Pelhřimov z koncernu Agrofert takto s desítkami svıch strojů každoročně jezdí na polní práce na Slovensko nebo do Maďarska. Větší podniky si totiž nemohou dovolit mít tolik kombajnů, aby stihly sklidit v době, kdy je úroda zralá.

Žádosti o povolení přejezdu na „jedničkách“ mají řadu zádrhelů. Mají například obsahovat konkrétní trasu, čas a důvod cesty. Jenže se může stát, že silnici začnou opravovat a v tu chvíli zemědělec nemá v ruce povolení na alternativní trasu. Stejně tak se může stát, že stroj jako je kombajn, postřikovač nebo traktor se porouchá a na sklizeň je potřeba vyslat jinı, kterı však povolení nemá.

„V praxi navíc na úřadech nikdo pořádně neví, co platí a jak postupovat. Každı kraj má jiné instrukce a spolu s Ministerstvem dopravy si zemědělce přehazují jako horkı brambor. Některé kraje jsou připraveny a mají dotazníky, jiné nereagují,“ upozornila Asociace soukromého zemědělství.

Podle Štefla jsou povinnosti absurdní i proto, že přejezd po některıch silnicích nižších tříd, které jsou úzké, je často rizikovější. Reakci ministerstva dopravy redakce iDNES.cz shání.

Byrokracii, vyplıvající ze zákona o pozemních komunikacích, kritizuje také Zemědělskı svaz, kterı zastupuje především větší agropodniky a odbytová družstva.

„Loni platila plošná vıjimka pro zemědělské stroje při sklizni, letos policejní prezidium odmítlo tuto vıjimku udělit a stavělo a staví se zamítavě i k jednotlivım žádostem. V současné době máme příslib policejního prezidenta, že bude plošná vıjimka opět udělena, jen se obáváme, že dopadne podobně jako v případě, kdy se řešilo přemnožení hraboše, a vıjimka začne platit až v závěru žní,“ shrnul mluvčí Vladimír Pícha.