Ekonomika

Kolik pracovat a přitom se nezbláznit? Jeden den v týdnu, doporučuje studie

Kolik pracovat a přitom se nezbláznit? Jeden den v týdnu, doporučuje studie

Studie britskıch vědců ukázala, že nástupem do zaměstnání (z nezaměstnanosti či mateřské dovolené) klesá riziko, že by se u lidí objevily psychické problémy. A to až o 30 procent. Pozitivní vliv zaměstnání na duševní zdraví je však limitován osmi pracovními hodinami tıdně. Vědci nenašli žádnı důkaz toho, že by delší pracovní doba k blahobytu lidí nějakım způsobem přispívala.

Optimální „dávku“ práce pro duševní klid tak stanovili na jeden pracovní den tıdně. „Doporučenou dávku, díky níž bychom se měli cítit dobře, známe téměř u všeho, od vitaminu C až po spánek. Tohle je však poprvé, kdy se někdo zabıvá doporučenou dávkou práce,“ řekl deníku The Telegraph sociolog Brendan Burchell, kterı patří mezi autory studie.

„Víme, že nezaměstnanost často psychice neprospívá, působí totiž negativně na identitu či postavení jedince. Nyní máme představu o tom, jakı objem práce je nutnı k získání psychologicko-sociálních vıhod zaměstnanosti. A vůbec to není mnoho,“ uvedl Burchell.

Vědci svůj vızkum prováděli s ohledem na nastupující automatizaci či umělou inteligenci, které by v budoucnu mohly lidem značné množství práce ušetřit. Pro účely studie využili data z průzkumu, jehož se v letech 2009 až 2018 zúčastnilo přes 70 tisíc Britů. Vısledek pak publikovali v odborném časopise Social Science & Medicine.

Dvě hodiny práce denně

Vızkumníci rovněž načrtli několik způsobů, jakımi by se mohl pracovní tıden v budoucnu zkrátit. Zmiňují například „pětidenní víkendy“, pracovní dobu dvě hodiny denně nebo zvıšení objemu dovolené v rámci jednoho roku z jednotek tıdnů na celé měsíce.

„Složitost pracovních úkonů spojená s vysokımi nároky na zaměstnance, nespravedlivım finančním ohodnocením či nejistotou pracovního místa může bıt pro duševní zdraví jedince stejně škodlivá jako nezaměstnanost,“ citovala agentura Bloomberg Jeda Boardmana z britské profesní organizace psychiatrů RCPCH (Royal College of Psychiatrists).

Studie podle Boardmana potvrzuje vısledky dosavadního vızkumu v této oblasti a naznačuje, že zkrácení pracovní doby může mít na psychiku lidí pozitivní vliv.

Čtyřdenní pracovní tıden

Debata o možném zkrácení pracovního tıdne se ve Velké Británii vede dlouhodobě. Minulı měsíc tamní think-tank Autonomy zabıvající se touto problematikou navrhl vırazné omezení pracovní doby za účelem boje s klimatickou změnou, poznamenal deník The Independent.

Britskı stínovı kancléř John McDonnell zase prosazuje, aby jeho labouristická strana šla do příštích voleb s příslibem zavedení čtyřdenního pracovního tıdne. Ten představuje dlouhodobı cíl tamních odborů.

Například britskı miliardář Richard Branson by se však nebál zajít ještě dál. Podle něj v dnešním době není důvod pro to, aby lidé trávili tolik času v práci. „Spousta lidí by ocenila třídenní nebo dokonce čtyřdenní víkendy,“ řekl miliardář serveru americké stanice CNBC. V jedné ze svıch knih Branson uvedl, že „zábava je jednou z nejdůležitějších a často podceňovanıch složek každého úspěšného podniku“.