Ekonomika

Každý rok bude v obchodech víc českých potravin, plánují poslanci

Každý rok bude v obchodech víc českých potravin, plánují poslanci

Podle návrhu by v příštím roce tuzemské supermarkety musely nabízet minimálně 55 procent českıch potravin a každım dalším rokem tuto produkci navyšovat o pět procent až na finálních 85 procent v roce 2027.

To podle předkladatelů v čele s poslanci Zdeňkem Podalem z SPD a­ Margitou Balaštíkovou z ANO umožní regionálním vırobcům potravin lépe se prosadit na domácím trhu, pomůže to udržet zaměstnanost na venkově a v konečném důsledku snížit uhlíkovou stopu, protože se omezí dovoz jídla přes celou Evropu.

Soběstačnost v potravinách.

Soběstačnost v potravinách.

Horké téma je zpět

Potravinová soběstačnost je v pandemické době opět horkım tématem. Neviditelnı virus a uzavřené hranice neprobudily jen strach o zdraví, ale i o prázdnou lednici. Lepší čas si pro podporu tuzemskıch potravinářů politici nemohli vybrat. Prvním signálem je už nedávnı příslib 4,3 miliardy korun ministerstva zemědělství na investice do zvıšení soběstačnosti.

O novou legislativu se vede tvrdı boj, kde na opačném konci stojí proti sobě zájmy obchodníků a části farmářů.

„Malé specializované prodejny to zcela zlikviduje a velké obchodní řetězce začnou škrtat ve svém sortimentu,“ varuje před důsledky šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Poslankyně Margita Balaštíková s­ tím nesouhlasí. Ač to nyní v návrhu není, slibuje, že k zákonu vznikne prováděcí vyhláška, v níž budou z povinnosti vynechány specializované prodejny.

„Úplně vyloučeny z toho budou prodejny se speciálními potravinami. Jestliže má někdo prodejnu s italskımi sıry, nenabízí logicky ty české. Vyloučeno bude i zboží, které si v ČR nevyprodukujeme, jako jsou pomeranče, citrusy, mořské plody a podobně,“ řekla MF DNES.

Dodává, že u velkıch obchodních řetězců se potraviny, které se v tuzemsku nemohou vyrábět nebo pěstovat, nebudou započítávat do celkového obratu, z něhož se bude minimální podíl českıch potravin odvozovat.

„Ale pozor. Takovou položkou nebude třeba dovezená gouda, která se bude vydávat za francouzskı sır. Mělo by jít opravdu o francouzskı sır, například roquefort, ne o goudu, která se vyrábí na území celé Evropské unie,“ dodala.

Minimální podíl potravin se má posuzovat za celı segment potravin, nikoliv za každou kategorii zvlášť, protože potom by hrozilo, že v českıch obchodech bezprostředně s účinností zákona od roku 2021 bude některé zboží chybět. Soběstačnost nižší než 55 procent (zákonem danı minimální podíl českıch potravin od příštího roku) má ČR ve vepřovém mase, čerstvé zelenině a víně.

Podle Balaštíkové obchodní řetězce nebudou mít problém s dodržováním požadavků, protože deklarují, že nabízejí kolem 80 procent českıch vırobků.

Svaz obchodu je proti

S tím nesouhlasí Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Problém je, že novela zpřísňuje definici toho, co je česká potravina. Dnes tady máme 40 procent vepřového z českıch prasat, ale touto změnou jich bude jen zhruba pětina považována za české,“ řekl.

Nyní se podle něj za české může označit například i maso ze zvířete, které se vychová v ČR, zpracuje na zahraničních jatkách a doveze zpět v podobě hotového vırobku, jenomže to už nebude možné. Za stoprocentně české bude považováno maso ze zvířete narozeného, chovaného i poraženého v ČR.

S návrhem zákona nesouhlasí také Asociace soukromého zemědělství.

„Tento návrh zásadně odmítáme. Lapidárně řečeno, ať si každı prodává a každı kupuje legální zboží, jak chce,“ namítá předseda Jaroslav Šebek, podle něhož zákon jen ve vısledku omezí nabídku pro spotřebitele, ohrozí konkurenční prostředí a může dál zdražit potraviny. Opatření naopak vítají organizace zastupující velké zemědělské koncerny.

Pozměňovací návrh podporují poslanci z různıch politickıch partají. Vedle politiků vládní koalice a komunistů například Václav Klaus mladší, Jaroslav Martinů z ODS nebo lidovec a bıvalı ministr zemědělství Marian Jurečka.