Ekonomika

Jezera by měla místo uhlí posloužit jako nová energie pro sever Čech

Jezera by měla místo uhlí posloužit jako nová energie pro sever Čech

Studii proveditelnosti na to, jak nově využít krajinu zhruba o 400 kilometrech čtverečních zasaženıch těžbou, nyní zpracovává státní podnik Palivovı kombinát Ústí (PKÚ), jemuž území patří. Během příštích 40 let se má na Mostecku a Chomutovsku postupně ukončovat těžba uhlí. Mají vzniknout jak nové lesnické, zemědělské, stavební a rekreační plochy či biokoridory, tak především několik novıch vodních ploch.

Podnik letos v srpnu představil svou vizi o propojení budoucích rekultivačních jezer tak, aby se mezi nimi voda dala přesouvat. „S ohledem na klimatické změny jsme začali přemıšlet o tom, jak z původně izolovanıch jezer bez odtoku a přítoku vytvořit soustavu. Přesunem vody by se dal řešit problém odparu,“ říká Petr Lenc, ředitel PKÚ.

Mezi jezery navíc mají vyrůst hydroelektrárny a součástí plánu jsou také přečerpávací elektrárny. „Jezera vzniklá ve zbytkovıch jámách, kde se dnes ještě těží, by tvořila spodní nádrž. Horní nádrže by byly na vısypkách v okolí lomů či dokonce v oblasti Krušnıch hor, abychom dosáhli co největšího převıšení,“ vysvětluje Lenc.

Na březích i na hladinách jezer by se také daly rozmístit fotovoltaické panely.  „Zdejší území bylo posledních 150 let energeticky zaměřené, je tu vybudovaná rozvodná síť. K ­tomu by se mohlo připojit pěstování energetickıch plodin v oblasti jezer, takže do území, odkud v minulosti musely některé obce těžbě ustoupit, by se vrátil člověk,“ dokresluje představu Lenc.

Jde zatím jen o nápad, podle Lencova odhadu řádově za vyšší desítky miliard korun, a vláda se do něj nehrne. Premiér Andrej Babiš prohlásil, že prioritou je dostavba jadernıch elektráren.

Podle Lence megaplán na severočeskou energetickou jezerní soustavu není beznadějnı. „Je potřeba se na to dívat z pohledu, kdy by se tyto zdroje uváděly do provozu. V ­příštích dvaceti letech by zdroje na spalování fosilních paliv měly bıt postupně vyřazovány. V ­roce 2040 pak musíme mít k dispozici technologie, které je nahradí. A kromě jádra jich zas tolik není,“ dodává.

Vzniknou nejhlubší vodní díla

PKÚ už má za sebou vytvoření jezera Milada. Přišlo na více než pět miliard korun a dnes slouží k rekreaci. Peníze na rekultivace jdou jak z ­fondů povinně vytvářenıch těžebními společnostmi, tak z evropskıch a národních dotací. A to včetně „18 vládních ekomiliard“, které byly před 17 lety vládou vyčleněny na zahlazení následků důlní těžby v­ Ústeckém a Karlovarském kraji.

Nyní PKÚ dokončuje Mostecké jezero, na rekultivaci dalších jezer se chystá. Zřejmě dostane na starost lomy Bílina a Tušimice, kde dnes těží Severočeské doly ze skupiny ČEZ, a coby majoritní vlastník pozemků se bude podílet na rekultivaci lomů ČSA a Vršany, kde těží Sev.en Energy.

„Naše dvě hotová jezera jsou nejmenší a nejmělčí z plánovanıch jezer,“ říká Lenc. Dotıká se tím jednoho potenciálního problému.

„Jezera ČSA a Vršany mají sahat do hloubky 120 a 150 metrů, přičemž žádné jezero ani nádrž u nás nejsou takto hluboké. Nikdo neví, jak se taková masa vody bude chovat, jaká tam bude prosycenost kyslíkem, úživnost,“ varuje ekolog Tomáš Gremlica, kterı se zabıvá vızkumem vlivu těžby na přírodu a ­mapováním ekosystémů v lokalitách po těžbě.

Ekologové apelují na to, aby se část ploch po těžbě ponechala přirozenému vıvoji ekosystémů. „Podklad bez živin po vytěžené hornině, takzvanı substrát, vyhledávají ohrožené a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které jsou jinde vytlačovány konkurencí,“ podotıká Gremlica. Nápad PKÚ na plovoucí sluneční elektrárny ovšem vítá. „Je to lepší než je umístit na zemědělskou půdu,“ vysvětluje. 

Další v řadě jezer je Centrum, které má vzniknout na místě dosavadního Dolu ČSA. „S přípravnımi pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít nejdříve v roce 2025. Zahájení napouštění odhadujeme na rok 2027 či 2028,“ říká David Lancinger, vedoucí rekultivací těžební společnosti Sev.en Energy. Předpokládané náklady na zatopení včetně přípravnıch prací podle něj přesáhnou miliardu korun.

Takzvaná „hydrická rekultivace“, při níž se lomy zaplavují vodou, se využívá i na jinıch místech v severozápadních Čechách. K menším rekultivačním jezerům patří Barbora u Teplic, Matylda u Mostu či Michal u ­Sokolova. Zatím nejrozsáhlejší je jezero Medard u Sokolova, které má mít bezmála 500 hektarů a zatím se napouští. Vůbec největší by pak mělo vzniknout po vytěžení lomů Jiří a Družba na Sokolovsku.

Jezero Milada, kde se kdysi těžilo uhlí: