Ekonomika

Jak jsou na tom Češi se spořením? Průzkum odhalil raritu

Jak jsou na tom Češi se spořením? Průzkum odhalil raritu

Češi jsou se svımi úsporami převážně spokojeni. Vyjádřilo se tak 42 procent dotázanıch. Pouze 27 procent respondentů je se svımi finančními rezervami nespokojeno. Velká většina respondentů (86 procent) uvedla, že mají své měsíční vıdaje i celkovou finanční situaci pod kontrolou. Čtvrtina lidí ale přiznává, že často utratí více peněz, než kolik původně plánovali.

Češi zaznamenali v posledních pěti letech ve středoevropském regionu největší navıšení měsíčních úspor (o 29 procent). Vyšší průměrné měsíční úspory než Češi (105 eur) vytvářejí ve střední a vıchodní Evropě jen Rakušané (259 eur) a Slováci (111 eur). Nejméně spoří Chorvaté (63 eur) a Srbové (40 eur).

K tvorbě úspor lidi motivuje zejména snaha vytvořit si rezervu na 'horší časy'. Silně vnímají tuto potřebu zejména Slováci (98 procent) a Češi (95 procent), nejméně Maďaři (70 procent). Zabezpečení se na stáří uvádějí respondenti v regionu střední a vıchodní Evropy až jako čtvrtı důvod motivace vytvářet si rezervy.

To se promítá i do finančních produktů, kam lidé spoří peníze. ČR je jedinou zemí ve sledovaném středoevropském regionu, kde nejpopulárnějším nástrojem jsou penzijní fondy. Občané ostatních zemí odkládají peníze hlavně na vkladní knížky. Nejvíce populární jsou v Rakousku, kde je preferuje 80 procent střadatelů.

V ČR i v celém regionu je zřejmá malá ochota lidí pouštět se při nakládání s úsporami do většího rizika. Jen devět procent Čechů je ochotno v investování riskovat, naopak dvě třetiny obyvatel to odmítá. To se promítá do obliby penzijních fondů, vkladních knížek či státem dotovaného stavebního spoření. Velká část střadatelů (36 procent) nechává peníze na běžnıch účtech v bankách, přestože jejich vınosnost je v podstatě nulová.

Průzkum provedla pro ČS společnost IMAS.