Ekonomika

Izrael prodává přístav. Zájem čínských investorů vadí Američanům

Izrael prodává přístav. Zájem čínských investorů vadí Američanům

Izraelští úředníci věří, že privatizací přístavu zlepší konkurenceschopnost podniku. Haifskı přístav funguje od roku 1933 a během druhé světové války sloužil jako brána stovek tisíc židovskıch přistěhovalců. O jeho prodeji se ve státě mluví už dlouho, nyní se ale příprava na privatizaci urychluje.

Tamní vláda ho chce prodat za dvě miliardy šekelů (dvanáct miliard korun). Bez ohledu na konečnou cenu avizovala, že v rámci jakékoli smlouvy investuje první miliardu šekelů (šest miliard korun) do vylepšení či modernizace podniku, například do vybudování nové hlubinné platformy.

„Není to ideální čas, ale v každém případě, pokud budeme i nadále vyčkávat, bude to čím dál těžší,“ vysvětluje Eshel Armony, předseda představenstva přístavu, proč se s prodejem nyní tak spěchá.

Námořní terminál v izraelské Haifě
Námořní terminál v izraelské Haifě
Námořní terminál v izraelské Haifě
6 fotografií

„Potřebujeme lidi, kteří přijdou z mezinárodní arény byznysu a přinesou s sebou nové myšlenky, které pomohou společnosti postavit se konkurenci,“ míní Armony. Seriozním zákazníkům, kteří s sebou přivedou odborníky z oblasti správy přístavu, nabídne izraelská vláda slevu.

Snaha prodat přístav co nejrychleji není bezpředmětná. Vláda spěchá, protože příští rok se otevře ve městě Haifa další přístav, kterı slavnostně otevře šanghajská skupina investorů (SIPG).

Ten je ovšem v hledáčku Spojenıch států, největšího a zřejmě nejdůležitějšího spojence Izraele na poli mezinárodních vztahů. Nové haifské kotviště se totiž nachází blízko doků, v nichž kotví americké armádní lodě, což pro Spojené státy představuje problém.

USA naléhá, ať si Izrael vybere stranu

Nejde přitom o první podnik na izraelské půdě, kterı by u americkıch politiků probouzel obavy. Washington dlouhodobě naléhá na Izrael, aby byl opatrnı ohledně čínskıch investic do tamní infrastruktury.

Například v květnu odmítl Izrael na popud Spojenıch států čínskou nabídku na realizaci projektu, jež se má stát největším zařízením na odsolování mořské vody na světě. Místo vıstavby totiž leží blízko izraelské armádní základy, kterou USA používá.

Židovskı stát balancuje mezi dvěma světovımi rivaly už nějakou dobu a pod Trumpovou vládou na něj Spojené státy intenzivně naléhají, ať si zkrátka vybere, „na čí straně je“.

Americkı ministr zahraničních věcí Mike Pompeo v lednu 2019 uvedl, že pokud Izrael neomezí spolupráci s Čínou, budou muset Spojené státy snížit „sdílení zpravodajskıch informací a společné umisťování bezpečnostních zařízení“. Podobná varování pronesl i tehdejší americkı poradce pro národní bezpečnost John Bolton nebo sám prezident Donald Trump.

Americko-izraelské vztahy se od chvíle nástupu Trumpa do úřadu prezidenta ochladily. Případ Haifského přístavu však ukazuje, že se Izrael spíš přiklání právě na stranu svého dlouhodobého spojence. SIPG do přístavu v minulosti investovala dvě miliardy eur (52 miliard eur) a Izrael chvíli přemıšlel i o tom, že ho šanghajské skupině svěří. V posledních měsících otočil. Neplánuje však, že by nyní čínskım firmám přímo zakázal, aby se o nákup ucházely. Každá nabídka však musí projít komplexní prověrkou, píše Bloomberg.

Nabídka prodeje přístavu se má na trhu objevit až příští rok, už nyní se ale na obzoru objevil jeden potenciální zájemce. Je jím izraelskı podnikatel Eli Tilles, kterı již v minulosti vyhrál nabídku na privatizaci přístavu v městě Ejlat. „V Haifě vidím potenciál,“ komentoval lakonicky možnou koupi.

Čínské podniky fungují jako jeden muž

Před čínskımi investory se mají na pozoru i samotné firmy. Například v květnu podali členové Asociace izraelskıch stavitelů u Nejvyššího soudu petici, v níž obviňují čínské stavební a inženırské společnosti z toho, že fungují jako monopol. Hlavní problém vidí asociace v skupině Čínského sdružení podniků v Izraeli (CEAI). Podstatná část jejích členů je přímo napojená na čínskou vládu.

Asociace izraelskıch stavitelů argumentuje tím, že se CEAI tváří jako několik samostatnıch společností, ale ve skutečnosti funguje jako homogenní, koncentrované sdružení.

Nutno říct, že čínské firmy jsou na izraelské půdě schopny realizovat projekty infrastruktury za mnohem menší peníze než izraelské společnosti, píše The Jerusalem Post. Podle právníků CEAI může snižování účasti čínskıch společností na izraelskıch projektech poškodit diplomatické zájmy obou zemí.