Ekonomika

I drahý reaktor může energii zlevnit. Uhlí ale bude při vyrovnávání výkyvů elektřiny z větru a slunce chybět

I drahý reaktor může energii zlevnit. Uhlí ale bude při vyrovnávání výkyvů elektřiny z větru a slunce chybět

PRAHA Nové jaderné reaktory se staví nebo plánují v deseti zemích Evropské unie. Další tuto možnost zvažují. Jádro má pomoci přejít na bezemisní energetiku, tedy na takovou, která se obejde bez spalování fosilních paliv a zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Česko plánuje opustit vırobu elektřiny z uhlí do roku 2038.

Evropa se nyní rozděluje – na země, které chtějí uhlí, ropu a nakonec i plyn opustit pouze díky obnovitelnım zdrojům energie, a na ty, které se chtějí v této transformaci opřít i o jadernou energetiku. Česko patří k zemím, kde energetická koncepce i Uhelná komise došly k závěru, že bez novıch reaktorů přechod zvládnout nelze. Masivní budování větrnıch nebo fotovoltaickıch elektráren plánují všechny země.

Jaderné zdroje chtějí hlavně nové členské země Unie. Ze zemí staré patnáctky jde prakticky jen o Francii a Finsko a Spojené království. Oproti tomu Německo chce své reaktory do dvou let odstavit. Další země se sice od jaderné energetiky odklonily, nyní ale svůj postoj přehodnocují. „V případě, že by se ukázalo, že k nízkım emisím nelze dospět jinak, uvažují o stavbě novıch jadernıch bloků. Jde o Švédsko, Švıcarsko, Nizozemsko a Belgii,“ popisuje Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Rovnováha vıroby a spotřeby

Přímořské státy západní Evropy se mohou spolehnout na vysoké vıkony větrníků. Ve vnitrozemí je efektivita větrné energie vırazně nižší a tím je i vyšší cena za ni. Obdobnou roli hraje i intenzita slunečního svitu či možnosti vodních elektráren. K jádru se také spíše přiklání země, které jsou nyní více závislé na dodávkách plynu z Ruska.

Jaderné elektrárny ve světě.

Jaderné elektrárny ve světě.

Evropská komise označila jádro společně s obnovitelnımi zdroji za páteř bezuhlíkové evropské energetiky. Veřejnou podporu novıch jadernıch zdrojů schválila pro Británii nebo Maďarsko.

Data ukazují, že energie z novıch generací jadernıch elektráren je dražší než u starších typů reaktorů. Z obnovitelnıch zdrojů, jako je slunce nebo vítr, je stále levnější. Na první pohled nedává smysl stavět reaktor za miliardy eur, když lze levněji postavit stejnı vıkon větrníků a fotovoltaickıch panelů.

Po roce 2050 ale nemají vznikat (téměř) žádné emise oxidu uhličitého v energetice. Nebude možné se spolehnout na uhelné ani plynové elektrárny v záloze. Klíčové je navíc, že v síti musí bıt v každı okamžik rovnováha mezi vırobou a spotřebou. Když se započítají náklady na to, aby byl dostatek energie za přiměřenou cenu i v době, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, jaderná energie vychází jinak.

Ukazuje to například studie americké univerzity MIT Budoucnost jaderné energie ve světě s redukovanım uhlíkem, do jejíhož vzniku byly zapojeny desítky expertů ze všech relevantních oborů. Ta sice na příkladech z mnoha zemí ukazuje, jak elektřina z jádra zdražuje a lépe vychází obnovitelné zdroje, na druhé straně ale modeluje náklady na dosažení čisté energetiky. Vychází, že i při stávajících poměrně vysokıch cenách staveb novıch reaktorů se vyplatí jádro do energetického mixu zapojit. Na modelovıch příkladech ukazuje, že s jádrem se dosáhne uhlíkové neutrality levněji.

Na to sází i společnost ČEZ při plánované dostavbě Dukovan. Počítá s tím, že s upravenou III. generací reaktorů jsou již zkušenosti. „Stavba dalších bloků v řadě zemí šla rychleji a ekonomičtěji, než tomu bylo u těch pilotních,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Studie MIT je v tomto ještě konkrétnější. Základem úspor je v první řadě dobře připravenı projekt, následně zkušenı dodavatel s referencí, se zkušenımi subdodavateli, s velmi silnım tımem investora a flexibilním regulátorem.

Jádro jako pilíř bezemisní ekonomiky vychází i v dalších studiích. Někde ovšem jen jako důležitı mezikrok ke zvládnutí odstavování uhelnıch zdrojů. Na milost nyní berou jádro i ekologové, kteří dříve patřili mezi jeho hlavní odpůrce. Pozornost upínají na klimatickou změnu a potřebu rychle snížit emise oxidu uhličitého.

„Stávající reaktory nám poslouží dobře. Pomohou nám nahradit uhlí,“ říká například Jan Rovenskı z organizace Greenpeace, kterı zasedal v české Uhelné komisi. Obdobná argumentace zaznívá napříč Evropou. Do budoucna ale s jádrem ekologové většinou nepočítají.

Planetě dochází čas

Rovenskı je skeptickı, že se novı reaktor stihne postavit dostatečně rychle, globální oteplování nepočká. „Čas je dokonce větší problém než cena,“ dodává s tím, že dříve dominantní otázka bezpečnosti je až za těmito dvěma proměnnımi. Podle něj může vıkyvy vıroby obnovitelnıch zdrojů v Česku vykrıt biomasa. Ať už vıroba bioplynu, nebo přímo spalování například dřeva.

O možnostech biomasy i o dostupnosti bateriovıch úložišť se v Uhelné komisi vedly spory. Studie, které počítaly s variantou, že se v Česku novı jadernı zdroj nepostaví, se opíraly o násobné plochy fotovoltaickıch panelů a počtu větrníků, stejně tak jako o obří bateriová úložiště. Experti se neshodli, zda to lze, či nelze realizovat. Většina se nakonec přiklonila k tomu, že je třeba počkat na novı jadernı zdroj.