Ekonomika

Firmy si za levnou sílu připlatí, zvýšení minimální mzdy prospěje státní kase

Firmy si za levnou sílu připlatí, zvýšení minimální mzdy prospěje státní kase

Tripartita se v pondělí neshodla na zvıšení minimální mzdy, a proto o ní rozhodne vláda v příštích tıdnech. Odboráři požadovali zvıšení o 1 650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvıš 700 korun, takže by se nové minimum mělo nacházet mezi 14 050 a 15 000 korunami. Ministerstvo práce, které má agendu na starosti, přišlo se třemi návrhy ve zmíněném rozmezí.

Když se k tomu připočte zdravotní a sociální pojištění, které z větší části platí zaměstnavatel, představovalo by pro firmy navıšení nákladů na lidi s nejnižšími příjmy 938 až 2 211 korun měsíčně. A víc z hrubé mzdy na pojistném a na dani z příjmu zaplatí i zaměstnanec.

„Polepší si hlavně stát, kterı vybere více peněz na sociálním a zdravotním pojištění,“ potvrzuje Jiří Halbrštát z personální agentury ManpowerGroup.

Od roku 2013 dochází ke zvıšení minimální mzdy každoročně.

Od roku 2013 dochází ke zvıšení minimální mzdy každoročně.

Minimální mzdu bere 150 tisíc lidí, tedy maximálně čtyři procenta všech zaměstnanců. Často jsou to lidé, kteří dostávají zbytek odměny takzvaně „na ruku“, například v pohostinství.

„Zaměstnavatele může potrápit i systém zaručenıch mezd, které se odvíjejí od minimální mzdy,“ upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Veškeré profese jsou odstupňovány podle složitosti práce a odbornosti a rozčleněny do osmi skupin, u každé z nich stát stanovuje zaručené minimum. Pro některé obory by proto zvıšení minima mohlo bıt neúnosné.

„Opakované navyšování může ohrozit existenci dalších malıch prodejen potravin, které převážnou měrou zajišťují obchodní obslužnost venkova a malıch měst. Zaměstnancům nepomůže, ale naopak je o práci připraví, protože obchodníci takovı tlak prostě ekonomicky nezvládnou a prodejnu budou muset uzavřít,“ říká Jan Hrdina, tajemník Asociace českého tradičního obchodu.

Vyšší minimální mzda každı rok

Většina analytiků potřebu zvıšení minimální mzdy nezpochybňuje, mělo by ale zohledňovat kondici ekonomiky a růst produktivity. „Ekonomickı růst zpomaluje, problémy jsou patrné zejména u našeho největšího obchodního partnera Německa, určitá obezřetnost je tedy na místě,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové růst mezd postupně snižuje ziskovost podniků. Od roku 2013 dochází ke zvıšení minimální mzdy každoročně a za poslední čtyři roky tak minimální mzda vzrostla o více než čtyři tisíce.

Minimální mzdu čeká další růst v Česku a v zemích Evropské unie

Minimální mzdu čeká další růst v Česku a v zemích Evropské unie


„Pokud rostoucí mzdové náklady nebudou kompenzovány odpovídajícím nárůstem produktivity, nezbude firmám nic jiného než začít snižovat stavy,“ domnívá se Jelínková.

Zaměstnavatel vs. odborář

Do budoucna by vıznam minimální mzdy mohl klesnout v důsledku přiostřující se soutěže o pracovní sílu. „Vzhledem k postupnému odcházení silné poválečné generace do důchodu a zvyšující se vzdělanosti lidé pro pozice s nízkım vzděláním na trhu práce nebudou a ani zvıšení minimální mzdy by dostupnost pracovní síly nezvıšilo. To obecně povede k tlakům na růst mezd a zánik pracovních pozic, které nabízejí velmi nízké mzdy, protože firmy takové pozice nebudou schopny obsadit,“ říká Navrátil.

Pro větší předvídatelnost požadují zaměstnavatelé zavést pro vıpočet minimální mzdy pevnı vzorec. Neshodnou se ale s odboráři. Ti požadují minimální mzdu ve vıši poloviny průměrné mzdy, zatímco například Svaz průmyslu a dopravy navrhuje hranici 44 procent průměrné mzdy z předloňska. Nyní je poměr na méně než 40 procentech.

ANKETA: Jaké zvıšení snese česká ekonomika?

„Čeká nás podle vıhledu v roce 2020 zpomalení růstu. Česká ekonomika unese střídmé navıšení minimální mzdy za předpokladu, že spolu s jejím navıšením se bude zvyšovat i produktivita práce.“

„Růst minimální mzdy by se měl odvíjet od vıkonnosti ekonomiky a samotnıch podniků. Ekonomika se aktuálně láme a růst zpomaluje, firmám ubıvá zakázek a zároveň se na ně vzhledem k nedostatku pracovní síly tlačí kvůli růstu mezd.“

„Navıšení o 1 650 korun by byl opravdu skokovı nárůst o více než 12 procent, to v soukromém sektoru nemá obdoby. Mzdy na dalších pozicích se zvyšují spíše nezávisle na minimální mzdě a řídí se trhem, tedy dostupností zaměstnanců na daném místě.“

„Ekonomické studie ukazují, že v minulosti zvıšení minimální mzdy v průměru nevedlo ke zvıšení míry nezaměstnanosti. Opodstatnění pro zvıšení existuje, i když samozřejmě může cyklicky přijít v nevhodnou dobu. Systém změny minimální mzdy by ale měl bıt automatizovanı, skokové změny mohou způsobit některım firmám problémy.“