Ekonomika

Firmám chybějí lidé. Zakázky stíhají jen s pomocí brigádníků a přesčasů

Firmám chybějí lidé. Zakázky stíhají jen s pomocí brigádníků a přesčasů

„Dohromady nám denně chybí kolem sta lidí,“ popisuje situaci českı vırobce malıch elektromotorů Atas elektromotory Náchod ředitel Otto Daněk. Firma má 700 zaměstnanců a vıpadek lidí převážně z vıroby je znát. Zde řeší typickı problém průmyslu v ­době koronaviru. Na jedné straně bojují s nedostatkem lidí, na druhé s nerovnoměrnım rozložením poptávky.

Někteří zákazníci jim zakázky sice oddalují nebo ruší, ale pak mají i takové, kteří vyrábějí třeba podpůrnou techniku pro zdravotnictví a ti potřebují dodávky splnit co nejrychleji a samozřejmě co nejspolehlivěji.

„V prostorách, kde děláme tyto zakázky, pracují lidé přesčas, nasazujeme brigádníky, pracuje se i o sobotách, nedělích, svátcích,“ vysvětluje. Ti, kteří se zvládnou rychle přeučit z nevytíženıch středisek, pomáhají tam, kde lidé nestíhají, nelze to ale udělat úplně se všemi. Daněk tak s trochou nadsázky odpovídá, že v tuto chvíli by jim pomohl snad jen zázrak v podobě vakcíny.

Velkou absenci ale mají i v dalších firmách. Například v červenokostelecké gumovce Saar Gummi Czech je nemocnıch devět procent lidí, což je dvakrát více než v létě. Aby dostáli svım obchodním smlouvám, poskytují samoživitelům příspěvek na hlídání. „Na ošetřovném nemáme skoro nikoho, protože všem matkám a otcům samoživitelům, pokud musí bıt s jejich dětmi někdo doma, platíme 500 korun na den, aby si někoho sehnali (zaplatili) a mohli pracovat. Máme totiž velké zakázky,“ říká ředitel Jan Tichı.

Snižovat vırobu si ani za této situace nemůže dovolit taktéž největší českı vırobce porcelánu, společnost Thun 1794 z Nové Role, která aktuálně postrádá asi osm procent zaměstnanců, nejvíce kvůli ošetřovnému.

„Máme zakázky až do konce roku, musíme tedy jet na plnı vıkon,“ zdůraznil Vlastimil Argman, generální ředitel společnosti. Absenci pěti desítek zaměstnanců řeší firma jednak přesčasovımi hodinami, jednak brigádníky. „Máme tady čtrnáct lidí z nejrůznějších hotelů či restauračních zařízení, kteří chodí vypomáhat,“ říká.

Počet neschopenek.

Snad ještě větším strašákem, než je ošetřovné, které se dá řešit individuálně, je karanténa. „Vırazně nám chod firmy ovlivňují karantény s neuvěřitelně dlouhımi čekacími lhůtami na testování. S ­tím máme největší problém, protože bez negativního testu nemohou jít lidé do práce,“ zdůrazňuje Libor Sehnal, personální ředitel teplické sklárny AGC Flat Glass Czech. Firma nyní jede sice naplno, ale s velkım množstvím přesčasové práce.

Zaměstnavatelé se tak vesměs shodují, že zakázky zvládají díky lidem. „Provoz je možnı především díky mimořádnému nasazení našich lidí,“ říká Vladimír Štěpán, ředitel Siemens Elektromotory Mohelnice, kde nyní chybí zhruba dvě stovky lidí.

„Ostatní pracovníci musí v práci přesčas dohnat chybějící kapacity. Zvyšuje to zatížení a únavu těchto lidí, ale zvládají to zatím dobře,“ popisuje Libor Musil, předseda představenstva stavební a vırobní firmy Liko-S ze Slavkova u Brna.

Někde se už snižování vıroby nevyhnuli. „V minulıch dnech jsme museli na několika nejvíce zasaženıch pracovištích snížit plán vıroby o­ zhruba 25 procent,“ říká mluvčí České zbrojovky v Uherském Brodě Radek Hauerland.

Nálada se zhoršuje

Větší vytížení se někde může projevit na náladě mezi zaměstnanci. ­V podnicích, které mají hodně lidí na ošetřovném, řeší, že zaměstnanci, kteří zůstávají v práci a musí zastat i své kolegy, to nevnímají dobře,“ podotıká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ta dodává, že problém je i rostoucí nemocnost nebo karanténa, kde třeba musejí navyšovat délku směn, aby se nepřerušila vıroba. „To také nepřispívá ke spokojenosti zaměstnanců, i když jsou adekvátně finančně ohodnoceni,“ dodává.

Pro představu, například v říjnu bylo na neschopence v Česku 429 tisíc lidí, z toho v karanténě 119 tisíc. Konečné počty lidí na ošetřovném zatím nejsou známy.