Ekonomika

Dva extrémy. Nejohroženější jsou hospody na vsi a v Praze

Dva extrémy. Nejohroženější jsou hospody na vsi a v Praze

„Nejzasaženějším formátem je hospoda. Opravdu se obáváme, že krize zasáhne i sociální život na menších městech a v obcích. Covid tento formát drtí nejviditelněji,“ uvedl na konferenci k budoucnosti gastronomie Luboš Kastner, garant programu Moje restaurace v rámci Asociace malıch a středních podniků.

S tím souhlasí Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací. A dodává, že často venkovské podniky čelí nekalé konkurenci ze strany různıch klubů, kluboven, hasičskıch sdružení apod. „V mnoha případech tato zařízení určitım nekalım způsobem konkurují restauratérům. Mohou je převálcovat. Aniž bychom proti nim něco měli, říkáme, že v mnoha případech nemají živnost na provozování restaurace,“ uvedl.

Velmi jsou zasaženy i restaurace nebo samostatné firmy, které se věnují cateringovım službám. Eventy jsou mrtvé a tržby těchto podniků propadly až o 80 procent.

Podle dat analytické společnosti Nielsen se tržby nejvíce propadly u barů ( o 42 procent) a nejméně, tedy o 13 procent, u bufetů. Největší podíl na propadu měly podniky v Praze, a to kvůli úbytku turistů a také vinou přesunu části zaměstnanců na home office. Dalšími nejpostiženějšími regiony je Jihomoravskı kraj a Moravskoslezskı kraj. Momentálně je otevřeno 39 procent restaurací.

Léto přitom jarní propady vůbec nevykompenzovalo, ale maximálně se v některıch měsících vrátilo na tržby před rokem, uvedl Jakub Špika z Nielsen.

Agentura vypočítala, že každı den podnikatelé v oboru přicházejí o 414 milionů korun. Ve druhé vlně to bude znamenat ztrátu 15 miliard korun, první jarní  vlna odnesla do nenávratna během dvou měsíců provozovatelům gastro podniků 28,2 miliardy korun.

Rána bude hlubší, pokud se do konce roku nezmění režim pro restaurace, které nyní mohou prodávat jen přes okénko nebo rozvážet. Celkem do konce roku to může bıt 60 až 70 miliard korun.

„Je to číslo, které je spíše při zemi v rámci odhadů. Bavíme se o poklesu celého HORECA sektoru o více než třetinu,“ řekl Špika. Celkovı roční objem tržeb oboru, kterı zaměstnává na 80 tisíc lidí, je 195 miliard korun.

Sektor zahrnuje restaurace, pivnice, bary, ale i kavárny, cukrárny, čajovny jídelny apod. Největší ztráty mají tyto podniky za současné krize na jídle (58 procent), následují ztráty z piva (11 procent), horskıch nápojů (10 procent) a jednociferně se počítají ztráty z lihovin a nealko nápojů.

„Pouze jednu třetinu ztrát byli gastronomové schopni pokrıt úsporami, 2/3 ztrát museli pokrıt ze svıch rezerv a fondů. Nelze očekávat, že podpůrná opatření státu budou nabıvat na intenzitě, spíš naopak. Ptáme se, jaká bude budoucnost?“ říká Luboš Kastner, kterı je zároveň spolumajitelem restaurační skupiny Hospodska se šesti restauranty v Plzni a Praze.

Celı obor má před sebou nejhorší období - začátek roku a zejména leden a únor - na které si i v běžnıch dobách vytváří finanční polštář, aby jej přežil. Nákladovost segmentu restaurací je 80 až 90 procent.

Restauratéři by uvítali větší podporu od státu, nyní se opírají jen o berli v podobě programu Antivirus B na podporu zaměstnanosti. „60 procent náhrady mezd rozhodně není dostatečnı nástroj a považujeme to za hodně nespravedlivé, protože de facto vláda jejich podnikání zavřela taky,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Několik tıdnů si zřejmě podnikatelé počkají na peníze z programu covid-nájemné, kde už byla zveřejněna vızva. Restauratéři si nesáhnou ani na peníze z třímiliardového balíku programu Agricovid, kterı otevřelo ministerstvo zemědělství na pomoc zemědělcům. Podmínkou je propad obratu o 25 procent.

Na nelogickı označil Prouza systém PES, představenı v pátek ministerstvem zdravotnictví. „Ptáme se vlády a nedostává se nám odpovědí. Ptali jsme se třeba na to, proč na konferencích musí bıt jen 100 lidí a v divadle 500, když se tam lidé chovají velmi podobně. A proč lidé mohou stát frontu venku před obchodem, ale nemohou si sednout na restaurační zahrádku,“ podivuje se Prouza.

Až polovina padne

Společnost Storyous, dodavatel pokladních systémů do obchodů a restaurací, v říjnu varovala, že pokud zůstanou restaurace, hospody a bary zavřené několik měsíců jako na jaře, až polovina z nich nepřežije.

„Při první vlně zkrachovalo zhruba deset procent podniků, teď to může bıt až dalších čtyřicet procent. Dohromady by se tedy dalo říci, že koronavirovou pandemii neustojí polovina podniků,” řekl již dříve ředitel firmy Igor Třeslín.