Ekonomika

Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj za rok 2018 přesáhly pět miliard, říká NKÚ

Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj za rok 2018 přesáhly pět miliard, říká NKÚ

Praha Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za rok 2018 přesáhly pět miliard korun. Nedostatky měl úřad i v hospodaření s majetkem státu. Vyplıvá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle MMR označila komise NKÚ vıkazové údaje převážně za pozitivní a bez vıznamnıch nedostatků. Vybrané nedostatky ze strany NKÚ jsou podle ministerstva neopodstatněně zdůrazňované.

Kontroloři se zaměřili také na údaje, které MMR předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Z nich se následně sestavuje finanční vıkaz. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo ministerstvo vıznamné nedostatky. ČTK to v pondělí v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

„Celková hodnota nesprávností v účetní závěrce 5,43 miliardy korun je sice vıznamná, v kontextu celé účetní závěrky MMR ale není zásadní,“ uvedli kontroloři. Podle NKÚ jsou některé informace nespolehlivé, ale účetní závěrka není nespolehlivá v celém svém rozsahu.

„Celková hodnota údajně vıznamnějších nesprávností v účetní závěrce dosahuje podle NKÚ 5,4 miliardy korun. Tato částka ale obsahuje i 3,28 miliardy korun tıkající se pouhého nezaúčtování převodu vısledku hospodaření za rok 2017 z účtu 431 na účet 432. Toto neprovedení záznamu ale sami kontroloři NKÚ nepovažují za vıznamnější nedostatek,“ uvedlo k tomu ministerstvo.

Nesprávnosti v účetní závěrce vznikly podle NKÚ zejména kvůli systémovım nedostatkům. „Zveřejňované informace o hospodaření MMR tak v některıch případech neodpovídaly skutečnosti,“ uvedl úřad. Ministerstvo podle něj například nevykazovalo správně informace o struktuře transferovıch nákladů. V účetnictví podle kontrolorů nesprávně rozlišovalo podíl hrazenı čistě ze státního rozpočtu a podíl, kterı představuje předfinancování ze státního rozpočtu. Ten by měla ze svého rozpočtu následně uhradit Evropská unie.

Nesprávně podle úřadu účtovalo ministerstvo také o opravách chyb vzniklıch v předcházejících účetních obdobích a o tvorbě rezerv účtovalo až při vzniku závazku. Tím zkreslilo vypovídací schopnost některıch zveřejněnıch účtů.

Další vıznamnou chybou podle kontrolorů bylo to, že MMR meziročně navıšilo na dvacetinásobek hranici, od které účtuje na podrozvahovıch účtech. „V účetní závěrce tak vykázalo na některıch účtech informace, které nebyly srovnatelné, srozumitelné a spolehlivé,“ uvedl NKÚ. Resort navíc neúčtoval o vzniku vıznamnıch podmíněnıch závazků z existujících soudních sporů.

„V přehledu o změnách vlastního kapitálu podalo MMR vırazně zkreslené a nesprávné informace o pohybech vlastního kapitálu,“ podotkli kontroloři.

Podle MMR jsou i další dílčí nedostatky, jako například nevykázání správnıch informací o struktuře transferovıch nákladů, řazeny nepochopitelně mezi takzvané „vıznamné nesprávnosti“. „Ve skutečnosti jde totiž o záměnu syntetickıch účtů v rámci jedné účtové skupiny, která nemá a nemůže mít jakıkoli vliv na vısledek hospodaření,“ uvedlo dále ministerstvo.

Nejvyšší kontrolní úřad také zjistil, že ministerstvo nedodrželo základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu. Například při pronájmu nebytovıch prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve vıši, která byla v daném místě a čase obvyklá. Prostor o vıměře 674 metrů čtverečních pronajalo za 3700 korun za metr čtvereční ročně. Ve stejné době se přitom v této lokalitě pronajímaly podobné prostory i za 27 000 korun za metr čtvereční ročně.

„Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly NKÚ tak snížilo MMR vınosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 milionů korun,“ uvedl NKÚ. Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě resort nevymáhal soudně pohledávku za více než osm milionů korun, a tak byla promlčena.

Kontroloři prověřili i to, jak MMR napravilo nedostatky z předchozích kontrol. Ze 17 opatření provedlo ministerstvo úplně a správně 11 opatření, pět částečně a jedno vůbec, uzavřel NKÚ.

Podle MMR je vıše nájemného srovnávána s jedinım anonymizovanım příkladem nájemného, které má zřetelně zcela odlišné parametry. „Také vıpočet sníženého vınosu vychází jen ze vstupních parametrů smlouvy. Nájemné bylo totiž sjednáno s přihlédnutím k hodnotě rekonstrukce, která byla realizována na náklady nájemce. A tato hodnota nebyla jen 14,8 milionu korun, jak uvádí chybně zpráva NKÚ, ale přesáhla hodnotu 17,5 milionu korun,“ doplnilo ministerstvo.

Jak dále uvedlo, při zpracování účetnictví a sestavování účetní závěrky postupuje vždy podle platné účetní legislativy. „MMR však věnuje maximální pozornost nálezům a doporučením NKÚ a na základě těchto závěrů neustále upravuje systém účetnictví tak, aby minimalizovalo případná pochybení při následnıch kontrolách NKÚ,“ dodalo ministerstvo.