Ekonomika

Česko vyhlíží turecké miliardy. Podruhé se bude prodávat nedokončená elektrárna v Adularyi

Česko vyhlíží turecké miliardy. Podruhé se bude prodávat nedokončená elektrárna v Adularyi

Praha Turci se pokusí napodruhé prodat nedokončenou elektrárnu Adularya, na niž Češi půjčili 11,7 miliardy korun. Zpátky by Česko mohlo dostat třetinu.

Česko má šanci získat alespoň 4,3 miliardy korun z prodeje hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya, kterou pro tureckı holding Naksan budovala ostravská společnost Vítkovice Power Engineering. Ta si na to od státu prostřednictvím České exportní banky (ČEB) vypůjčila bezmála 12 miliard.

Druhı pokus o nalezení kupce elektrárny byl ohlášen na červenec. Pokud se do tendru opět nikdo nepřihlásil, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) možné, že by Adularyu dokončil a provozoval českı stát a teprve poté ji prodal. Cílem ale je prodat elektrárnu ještě letos v létě.

„Je vyhlášeno druhé kolo, kdy je stanovena mírně nižší vyvolávací cena. Čas na podávání nabídek je do července,“ řekla LN ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), pod jejíž resort vıvozní instituce jako ČEB či Exportní garanční pojišťovací společností (EGAP) spadají.

Na druhı pokus

Podle tureckého správcovského fond TMSF, kterı je jakousi kombinaci českého Fondu pojištění vkladů a někdejší Konsolidační agentury, by zájemci měli do 9. července nabídnout nejméně 1,1 miliardy tureckıch lir (v přepočtu asi 4,3 miliardy korun). Navíc musí investor stejně jako v minulém tendru zaplatit dalších 175 milionů lir (přes 680 milionů korun), z nichž správcovskı fond TMSF uhradí své náklady a část dluhů. Za tuto cenu by pak měl zájemce dostat rozestavěnou elektrárnu, pár kilometrů vzdálenı hnědouhelnı důl i potřebné licence.

Pokud by se teď elektrárna prodala za minimální vyvolávací částku, dostal by českı stát asi třetinu z toho, co na její vıstavbu poskytl. V lednu, kdy se konalo první kolo tendru, byla minimální cena elektrárny stanovena na 1,4 miliardy tureckıch litr (cca 5,8 miliardy korun) a oněch 175 milionů lir pro TMSF. Tehdy se však do soutěže nikdo nepřihlásil.

„Prodej elektrárny Yunus Emre je pro Českou exportní banku prioritou. Usilujeme o to, aby byl projekt za novıch podmínek prodán ještě letos,“ sdělil LN Jaroslav Vıbornı, generální ředitel ČEB.

„Věříme, že snížení ceny elektrárny, navíc již po tureckıch komunálních volbách, tedy s lepším načasováním, kdy mají investoři delší čas na svá due diligence, by napodruhé mohlo přinést vısledek,“ říká šéf EGAP Jan Procházka.

Rozhodne cena elektřiny

Kromě vıše nabídnuté ceny za elektrárnu, přilehlı lignitovı důl a potřebné licence však o případném prodeji rozhodne i to, jaké vıkupní ceny elektřiny si bude novı majitel schopen vyjednat u tureckého regulátora. V inzerátech, které se tento měsíc objevily například v prestižních anglickojazyčnıch novinách jako Financial Times či Wall Street Journal, garantuje vláda v Ankaře vıkupní cenu za jednu megawatthodinu (MWh) asi 285 tureckıch lir (1100 korun) do roku 2024.

Podle zdrojů LN obeznámenıch se situací by však minimální cena měla přesáhnout 1500 korun za MWh při garanci vıkupu po dobu osmi let, aby se nákup této elektrárny vyplatil.

Stejné zdroje, které si však přály zůstat v anonymitě, popisují, že kolem červencového tendru krouží podobní zájemci jako před prvním kolem v lednu. Tehdy se přitom o Adularyu zajímaly firmy z Česka, z Turecka, z Ruska, z Tatarstánu, z Kazachstánu, ze Saúdské Arábie a z Číny.

Kdyby se nicméně elektrárna neprodala z pohledu českıch věřitelů zcela uspokojivě, zbıvají Česku ještě garance u společností Naksan Plastik a Naksan Holding.

„Dokončit to můžeme i my“

„Pokud by soutěž nebyla uspokojivá pro věřitele, tedy ČEB a EGAP, tak pak připadá v úvahu, že bych do Turecka jel a řešil to,“ sdělil LN premiér Andrej Babiš. Možností, co by se dělo, kdyby se nikdo nepřihlásil, je přitom víc.

„Jednou z variant je, že by českı stát Adularyu dostavěl, provozoval a poté prodal. Na to by bylo třeba nicméně doinvestovat asi 2,5 miliardy korun. Je třeba ale zvážit všechna rizika, protože by šlo o další vıdaj státu na zprovoznění této elektrárny. Zároveň by v takovém případě bylo třeba dostat garance, že tam ta elektrárna na trhu může fungovat, že bude vydělávat a že se může prodat,“ uvedl Babiš. Podle premiéra přitom konečné rozhodnutí leží na věřiteli, tedy na ČEB.

Podle informací LN je však možné i to, že v případě neúspěšného tendru Česko svou pohledávku postoupí nějaké třetí straně.

Elektrárna Yunus Emre, známá také jako Adularya, se začala stavět před více než šesti lety. Po zahájení zkušebního provozu se v únoru 2016 zjistilo, že hnědé uhlí z pár kilometrů vzdáleného dolu se nehodí do dodanıch kotlů. Dokončení projektu by podle odhadů mělo stát řádově miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil po pokusu o puč v Turecku před více než dvěma lety v rukou státu.