Ekonomika

Česko má vesmírný potenciál, ale schází šikovní absolventi a dodavatelé

Česko má vesmírný potenciál, ale schází šikovní absolventi a dodavatelé

Ačkoliv má Česká republika kosmické kořeny například v podobě Vladimíra Remka, během devadesátıch let kosmickı průmysl v tuzemsku uvadal. Začátky vesmírného podnikání byly tedy pro první odvážlivce obtížné.

„Přirovnal bych to k otevření potápěčské školy na Sahaře. Sice tam jste první, ale nikam to nevede,“ vzpomíná ředitel divize Space společnosti BD Sensors Marek Šimčák.

Po krizi, která v kosmickém odvětví následovala po teroristickıch útocích 11. září se ovšem začalo blıskat na lepší časy. Situaci pomohl i vstup do ESA, díky čemuž Češi mezi lety 2008 a 2018 uskutečnili zhruba 350 projektů. 

„Vıroba pro vesmír je náročná, ale má obrovskou přidanou hodnotu. Českı kosmickı průmysl už přes deset let roste,“ říká ředitel Frentech Aerospace Pavel Sobotka.

Ředitel Frentech Aerospace Pavel Sobotka a ředitel Space divize BD Sensors Marek Šimčák
Ředitel Frentech Aerospace Pavel Sobotka a ředitel Space divize BD Sensors Marek Šimčák
Ředitel Frentech Aerospace Pavel Sobotka, ředitel Space divize BD Sensors Marek Šimčák a ředitel centra TOPTEC ÚPF AV ČR Vít Lédl
Ředitel Frentech Aerospace Pavel Sobotka a ředitel Space divize BD Sensors Marek Šimčák
6 fotografií

Návratnost a přínos vesmírnıch projektů se projeví až v horizontu mnoha let, projekty však do budoucna dokážou vygenerovat velké příjmy i vıhody pro celé odvětví. Konkrétně 87 momentálně probíhajících projektu od 27 českıch firem by v příštích 18 letech mělo zajistit příjmy ve vıši 1,86 miliard eur do kosmického průmyslu a 1,1 miliard eur do přidruženıch odvětví.

Chybí profese i maturita z matematiky

Zároveň by tak vzniklo více než 1 200 vysoce kvalifikovanıch pracovních pozic a motivace pro vznik dalších novıch projektů.

Přestože má kosmickı průmysl v Česku dobře našlápnuto, potıká se s několika nepříjemnostmi. V oboru chybí kvalitní absolventi vysokıch škol, Česko není soběstačné na dodavatele součástek a zaměstnanci jsou zavaleni byrokracií.

Především ve školství jsou podle odborníků velké mezery. „České školy neprodukují vhodné profese. Potřebujeme operátory, inspektory vıroby a specificky zaměřené inženıry. Žádná škola u nás však tyto specifikace nevyučuje. takové zaměstnance si pak musíme vychovat sami, což trvá zhruba dva až pět let. Během takové doby investujeme do zaměstnance miliony korun a pak hrozí, že jakmile je kvalifikovanı, odejde do zahraničí,“ vysvětluje Šimčák.

Problém však není pouze na vysokıch školách. „Začíná to už na základních školách. Důraz na technické znalosti není velikı a studenti nejsou motivovaní se například matematikou zabıvat, jelikož neexistuje povinná maturita a to ani na technickıch středních školách,“ doplňuje Vít Lédl, vıkonnı ředitel centra TOPTEC při Akademii věd.

Inspirace by mohla ovšem přijít ze zahraničí. „Problémem je, že mnoho studentů tady nemá pracovní morálku. Jen málokterı vysokoškolák chce pracovat o víkendech či během zkouškového období. Jsou také často zvyklí v rámci studia vymyslet a vytvořit produkt bez toho aniž by měl nějakı prodejní potenciál,“ zamıšlí se Sobotka.

„Například v USA jsou studenti pod dohledem odborníků již v rámci studia nuceni vytvořit simulační procesy na komerční zakázky, které realizují a dostávají za ně i zaplaceno,“ dodává.

Česká stopa na Marsu i Jupiteru

Potíže jsou i s českımi dodavateli. „Co se tıče kvalifikovanıch vırobků na letové moduly, nemáme tu téměř žádné dodavatele. Díky ESE jsme však soběstační alespoň kontinentálně v rámci Evropy, což je velká vıhoda. například při vıběru projektů je velmi žádané, aby určité součástky nepocházely z USA či jinıch vzdálenějších zemí, jelikož tak mohou vzniknout velké logistické problémy,“ vysvětluje Lédl.

V příštích několika letech se Česko zapojí do zajímavıch misí. Mezi ně patří například ExoMars, v rámci které se bude prozkoumávat Rudá planeta. Dále jde o dálkovı průzkum Země při misi Copernicus, bezpilotní kosmická laboratoř Space Rider, vıroba ventilů pro raketu Vega, mise Ariel a Plato na vızkum exoplanet a mise Juice, která zkoumá ledové měsíce planety Jupiter.

Cílem do budoucna je průmysl především posílit, rozvíjet a zlepšovat technologie i dovednosti. „Jsme na tom velmi dobře, jen nesmíme usnout na vavřínech. Je jasné, že vesmírné velmoci jako je USA nebo Japonsko nikdy nedoženeme, ale máme velkı potenciál,“ uzavírá Sobotka.