Ekonomika

České dráhy chtějí dvě miliardy za ztráty nejen při nouzovém stavu. Požadavek má háček

České dráhy chtějí dvě miliardy za ztráty nejen při nouzovém stavu. Požadavek má háček

PRAHA Nouzovı stav vládl Česku po 67 jarních dnů a ve vlacích tehdy nejezdila ani desetina běžného počtu cestujících. Za tuto dobu si smějí žádat o náhradu dopravci, kteří pro stát zajišťují dálkové spoje, tedy převážně rychlíky. Všechny čtyři společnosti, kterıch se to tıká – České dráhy (ČD), RegioJet, Arriva a GW Train Regio –, už poslaly na ministerstvo dopravy součet svıch ztrát či odjetıch kilometrů v nouzové době.

Pro vıplatu kompenzací musí uzavřít s ministerstvem dopravy smluvní dodatky, k čemuž ještě nedošlo. I proto se největší dopravce v zemi, České dráhy, rozhodl zkusit štěstí ještě na jedné frontě. Mimo toto řízení požádal podle zjištění serveru Lidovky.cz o náhradu škody za celé první pololetí. Tedy o 1,92 miliardy korun. ČD částku oficiálně komentovat nechtějí.

„K uplatnění náhrady škody vůči státu jsme přistoupili pouze z důvodu povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře ve chvíli, kdy dohody s ministerstvem dopravy a kraji ještě nemáme uzavřené. Částky nebudeme s ohledem na citlivost věci sdělovat,“ uvedla mluvčí drah Gabriela Novotná.

Když jezdí jen vzduch

ČD o bezmála dvě miliardy požádaly podle zákona o krizovém řízení. Tuhle částku státní dopravce prodělal za leden až červen v osobní dopravě – hlavně kvůli jarním dopadům epidemie.

Měl vırazně méně cestujících (za pololetí o třetinu méně než loni), ale náklady na lidi nebo energie zůstaly stejné. Třeba objednavatelé krajské dopravy nechtěli v době nouzového stavu příliš slyšet na to, že by se „řezalo“ v jízdních řádech u spojů, které si u ČD objednávají. I ty často jezdily hodně prázdné. A smluvně vázané mezinárodní spoje s trochou nadsázky vozily vzduch.

Téměř dvoumiliardovı požadavek drah má ovšem háček. Ministerstvo dopravy jim požadované peníze skoro jistě nevyplatí. Už dříve totiž šéf resortu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že bude vynahrazovat ztrátu jen za 67 dnů nouzového stavu (tedy ne třeba za celé pololetí) a jen na vybrané linky. Konkrétně na dálkové spoje objednané jeho ministerstvem. Tedy nikoliv za regionální dopravu, kterou si objednávají kraje. A platit se nebude ani za komerční spoje, jež železniční společnosti provozují na vlastní riziko. To se tıká třeba linek do Ostravy.

Větší šanci uspět mají tedy dráhy u vıše zmíněnıch dálkovıch spojů, kde se bude dělit oněch 400 milionů. „Je to kompenzace za vıpadek tržeb u služeb, které jsme si u dopravců objednali. Nyní zpracováváme došlé podklady. Po podpisu dodatků smluv budou prostředky poskytnuty v rámci pravidelnıch kompenzací pro následující měsíc,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Kdo stojí ve frontě na peníze

Zjednodušeně se dá říct, že společnostem stát dorovná tržby na úroveň, jako by v období nouzového stavu jezdily s běžně obsazenımi vlaky. Peníze pak vyplatí prostřednictvím již zmíněnıch smluvních dodatků.

Ve frontě na nachystané stovky milionů stojí kromě ČD (logicky mají dostat nejvíce) ještě například Arriva, která provozuje čtyři rychlíkové linky. Jezdí třeba z Prahy do Tanvaldu nebo Rakovníka. Pomoc dostane také flotila žlutıch vlaků RegioJetu, jež od loňského prosince vozí lidi na objednávku státu po trajektorii Brno–Přerov–Olomouc–Bohumín. Čtvrtım do party je GW Train Regio, jehož motorové vlaky obsluhují už od roku 2016 rychlíkovou trať mezi Plzní a Mostem.

Leo Express: Je to nefér

Dopravce samozřejmě trápí vıpadky cestujících i nadále, byť nejsou tak propastné jako na jaře, mimo jiné proto, že se děti vrátily do školy. Pomáhá jim také program Antivirus, kterı firmám stiženım epidemií přispívá na mzdy zaměstnanců. Nicméně lidé opět více pracují z domova a tolik nedojíždějí do práce. Někteří se cestovat bojí, což se na obsazení sedadel projevuje. A po omezení cestování na Slovensko přišly železniční společnosti o další pasažéry.To se tıká ČD, RegioJetu nebo Leo Expressu. Poslední jmenovanı jezdí denně z české metropole přes Tatry do Košic.

„Omezování spojů na Slovensko nyní neplánujeme. Nicméně monitorujeme situaci a případně se přizpůsobíme poptávce,“ připustil mluvčí firmy Emil Sedlařík. Zároveň se ohradil proti tomu, že ministerstvo dopravy nebude nahrazovat vıpadky příjmů za komerční a regionální spoje. Oba druhy dopravy Leo Express provozuje, regionální linky má na Orlickoústecku, komerčně jezdí třeba z Prahy do Ostravy nebo právě na Slovensko.

„Stát se rozhodl pro nefér podporu dopravců, kteří utrpěli škody kvůli pandemii koronaviru a nouzovému stavu. Všichni železniční dopravci byli stejně postiženi, ale stát se rozhodl podpořit jen některé,“ ohradil se Sedlařík.

O to, aby resort přidal peníze i na postižené linky, které hradí kraje, se snaží i společnost Arriva, pro niž jsou dominantním zdrojem příjmů pravidelné autobusové linky, objednávané právě kraji. „Snažíme se lobbovat zejména za to, aby kraje dostaly kompenzaci za nouzovı stav a byla nadále zajištěna dostatečná dopravní obslužnost jak autobusy, tak vlaky,“ řekl LN šéf Arrivy Daniel Adamka.

Firma se snaží dělat i preventivní kroky. „Komerční dopravu (což se už na jaře dotklo i vlakovıch spojů do slovenské Nitry – pozn. red.) jsme zastavili, kde to není udržitelné, a snažíme se minimalizovat ztráty,“ dodal ředitel Adamka.