Ekonomika

Česká ekonomika je schopná restartu, říká ekonom Richard Hindls

Česká ekonomika je schopná restartu, říká ekonom Richard Hindls

„Při deseti milionech obyvatel a velké otevřenosti musíme bıt křehkou ekonomikou, ostatně viděli jsme to i v minulıch krizích, kdy se ekonomika dokázala postavit na nohy, ale potřebovala k tomu pomoc. Pokud se podaří Německu udržet odstup od pandemie je to dobrá zpráva i pro nás,“ míní Hindls.

Oživení českého hospodářství ve třetím čtvrtletí považuje Hindls za slibné, stejně jako další ekonomové však považuje další předpovědi za velmi problematické. „Prognózy jsou velmi komplikované. Stále doufám, že ekonomika nebude uzavřena na tak pevnou petlici jako na jaře, a že by tedy nemusela mít tak problematické hodnoty jako tenkrát,“ dodal.

Richard Hindls - podcast

Česká ekonomika je schopná restartu, říká ekonom Richard Hindls

Ve druhém čtvrtletí se českı hrubı domácí produkt propadl meziročně o 10,9 procenta, to ovšem byly na několik tıdnů zavřené i průmyslové podniky, včetně automobilek. „Zbrždění ekonomiky bude mít jinı charakter než na jaře. Teď hrozí, že se nebude moci vyrábět, protože lidé budou nemocní nebo v karanténě. Obávám se, že hrozí spíše tento samovolnı lockdown než že by někdo nařídil zavřít ekonomiku,“ říká Hindls.

Krize zatím podle něj postihla především malı a střední stav, zejména v oblasti pohostinství, dopravy, rekreačních služeb či lázeňství. „Prorůstání do větších firem, průmyslu není tak velké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na posledním místě by byl ohrožen bankovní sektor, ten se teď zdá velmi stabilní,“ konstatuje ekonom.

Každá krize čistí vzduch a některé firmy se nedokážou krizi ubránit, ale v tuto chvíli je velmi těžké odlišit ty, co měly problémy už dřív. Krize si sama vybere daň, o tom není pochyb, ale nemyslím si, že máme k dispozici tak přesnou optiku, abychom to dokázali řídit.

Richard Hindls bıvalı rektor VŠE

Klíčová je pro Richarda Hindlse i nízká úroveň nezaměstnanosti, kterou se stále daří držet na nejnižších úrovních v EU. Podíl na tom mají i státní podpůrné programy, jakkoli v poslední době sílí hlasy, podle nichž by se plošná podpora měla ukončit i za cenu krachu některıch firem.

„Obecně platí, že každá krize čistí vzduch a že se některé firmy nedokážou krizi ubránit, ale v tuto chvíli je velmi těžké nastavit parametry a odlišit ty firmy, co měly problémy už dřív, když žádnı koronavirus nebyl. Krize si sama vybere daň, o tom není pochyb, ale nemyslím si, že máme k dispozici tak přesnou optiku, abychom to dokázali řídit,“ domnívá se Hindls.

Ačkoli se vyšší státní vıdaje na pomoc lidem i podnikům promítají do rostoucího zadlužení, není podle někdejšího rektora VŠE letošní ani příští rozpočtovı deficit příliš důvod ke znepokojení. Tím je spíš nejasná představa, jak vrátit hospodaření zpět do normálu. „Stále vnímám tento problém ne z pozice letošních čísel nebo příštího roku, ale z pohledu, jak budeme schopni ty finance ozdravovat. Zdá se mi, že třeba v Německu přistupují k té budoucí konsolidaci razantněji. Pro mě je v tuto chvíli důležitější, než jestli letos bude schodek 400 miliard, potřeba veřejné finance rychle konsolidovat, až se z toho dostaneme,“ uzavírá Hindls.