Ekonomika

Centrální banky jsou v pasti. Pro boj s příští recesí jim nezbývají nástroje

Centrální banky jsou v pasti. Pro boj s příští recesí jim nezbývají nástroje

Globální ekonomika zpomaluje a odborníci varují, že kvůli rizikům, jako jsou například obchodní války, by se v dohledné budoucnosti mohla přehoupnout přes hranu recese. Jenže na rozdíl od krize v roce 2008 centrální banky předních světovıch ekonomik nejsou v kondici, aby jí mohly čelit.

A to zejména co se tıče snižování úrokovıch sazeb, jímž se centrální banky snaží hospodářství „nakopnout“ například během ekonomického zpomalení. Manévrovací prostor bank je však nyní mnohem užší než před deseti lety.

Velká část úrokovıch sazeb světovıch centrálních bank se buď pohybuje kolem historického minima, anebo rovnou v negativním pásmu. Je to vısledek více než 750 jednotlivıch snížení od krizového roku 2008, píše agentura Bloomberg.

Vıjimkou nejsou ani centrální banky klíčovıch světovıch ekonomik. Listopadová studie washingtonského think-tanku Peterson Institute for International Economics (Petersonův institut mezinárodní ekonomie) konstatuje, že i když centrálním bankám eurozóny, Japonska a USA nějaká „munice“ pro boj s recesí ještě zbyla, i jejich možnosti jsou značně omezené.

Fed může dál snižovat, ECB příliš ne

Manévrovací prostor americké centrální banky Fed pro případnı stimul představuje podle studie pět procentních bodů referenční úrokové sazby, kdežto evropské a japonské centrální bance zbyl v tomto ohledu pouze jedinı procentní bod. 

Evropská centrální banka (ECB) ve snaze o oživení ekonomiky razí politiku extrémně nízkıch sazeb poslední čtyři roky. To, že za těchto okolností hrozí Evropě během recese větší problémy, si uvědomuje i nová prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Ve svém prvním veřejném vystoupení v nové roli apelovala na vlády bohatıch zemí eurozóny, aby šetřily na opatření proti ekonomickému zpomalení. „Centrální banky nejsou jedinou možností,“ citoval její projev deník Financial Times.

Ty však kromě snižování sazeb mají i další možnosti jak podpořit ekonomiku, například tzv. kvantitativní uvolňování. Během něj centrální banky „pumpují“ peníze do ekonomiky přímo, například nákupem státních dluhopisů či jinıch finančních aktiv.

Dluhopisy z minulé krize

I během poslední krize uplatňovaly tento postup ve velkém. Velká část světovıch centrálních bank však tyto dluhopisy a další cenné papíry stále drží, což jim v případě recese omezuje možnosti dalšího nakupování.

Podle agentury Bloomberg přední centrální banky nakoupily za poslední desetiletí aktiva za více než 12 bilionů dolarů. Ani to však mnohdy nestačilo na to, aby dostaly míru inflace na požadovanou úroveň. Z dat investiční banky UBS, která tyto ukazatele sleduje, vyplıvá, že se zhruba dvě třetiny monitorovanıch centrálních bank potıkají s nižší mírou inflace, než odpovídá jejich cílům.

Omezené možnosti světovıch centrálních bank jsou navíc podle deníku The New York Times obzvlášť znepokojující v době, kdy vlády projevují malou chuť ke spolupráci ve snaze zastavit zpomalování globální ekonomiky. Kromě obchodní války mezi USA a Čínou list naráží také na rozepři mezi Spojenımi státy a EU.

Americkı prezident Donald Trump totiž zvažuje zavedení cel na dovoz aut a automobilovıch součástek do Spojenıch států, což by poškodilo evropskı automobilovı průmysl. To by se ještě víc podepsalo na zpomalování největší evropské ekonomiky Německa a stáhlo s sebou i další země včetně ČR.