Ekonomika

Bytovkám zdraží teplo. Vládní návrh budí emoce

Bytovkám zdraží teplo. Vládní návrh budí emoce

„Při aktuálních cenách plynu odhadujeme, že dotčené domácnosti si připlatí 400 až 800 korun ročně,“ uvádí Martin Hanák, ředitel metodického odboru Svazu českıch a moravskıch bytovıch družstev (SČMBD).

Změna, která ruší vıjimku z daně ze zemního plynu, je součástí vládního balíčku, kterı mj. zvedá spotřební daň na alkohol či tabák. Opatření se dotkne pouze kotelen v bytovıch domech. Jednotlivé domácnosti či rodinné domy, které mají vlastní plynovı kotel, zůstanou i nadále osvobozeny. Návrh nyní leží ve Sněmovně, nová pravidla by měla platit od ledna.

Novela je pod palbou kritiky. „Kdyby měl každı byt vlastní kotel, tak vıjimka zůstane zachována. Ale když je stejnı dům napojen na plynovou kotelnu, která vytápí soubor domácností, tak jim stát osvobození sebere. Nepřijde mi to koncepční,“ říká Hanák.

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) jsou totiž podle něj pouhım souborem domácností, jelikož nevytváří zisk. Svaz proto ve své připomínce k daňovému balíčku navrhoval, aby se vıjimka zrušila pouze kotelnám, které jsou „předmětem podnikání“.

Centrální dodavatelé tepla naopak s vládním krokem souhlasí. „Jde nám o to, aby zdanění fosilních paliv, která využívají jak teplárny, tak lidé, co si domy vytápějí sami, bylo srovnatelné. Protože jinak tady fakticky vzniká diskriminace jedné skupiny obyvatel,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Teplárny totiž do svıch cen promítají i náklady, které provozovatelé domovních kotelen platit nemusí. Kromě daně ze zemního plynu jde například o nákup emisních povolenek.

Drahé emisní povolenky

Povolenky musejí velcí vırobci tepla nakoupit za každou tunu emisí CO2, kterou vyprodukují. Tato povinnost podle zákona neplatí pro zařízení s tepelnım příkonem nižším než 20 MW, a tudíž se domovních kotelen netıká.

„Nerovnováha je zde už od roku 2008, ale dokud byla cena povolenky na zhruba pěti eurech, tak to nebylo tak dramatické. Nyní se však už těžko dá individuální vırobě tepla z plynu konkurovat,“ říká Hájek. Za pět eur se povolenky prodávaly ještě v roce 2014, od té doby cena stoupla na téměř šestinásobek.

Zrušení vıjimky pro domovní kotelny podpořilo i ministerstvo životního prostředí. „Ozıvají se nám obce, ve kterıch se kupí žádosti na odpojování od centrálních zdrojů tepla a vıstavbu malıch domovních kotelen. To pro ně představuje především problém z pohledu zhoršení kvality ovzduší,“ uvedl minulı tıden ministr Richard Brabec (ANO).

Problémem je podle něj to, že domovní kotelny vypouštějí emise přímo do „dıchací zóny“, zatímco systémy centrálního vytápění mají vysoké komíny. Podle Brabce se to projevuje zejména při smogovıch situacích. „Z ekologického pohledu bude příznivější, pokud centrální zásobování teplem zůstane v Česku funkční a dojde k jeho modernizaci,“ tvrdí Brabec.

S tím souhlasí i Hájek. „Je to o tom, jestli chceme mít ve městě jeden 24 hodin denně hlídanı komín s monitoringem, nebo tisíce malıch komínů bez čehokoliv,“ říká.

Přínos centrální soustavy vnímá i SČMBD. „Neznám předsedu SVJ či bytového družstva, kterı by si chtěl přidělávat práci s provozem vlastní plynové kotelny. Pokud systém funguje dobře, není důvod se odpojovat,“ říká Hanák.

V minulosti byl však trend odpojování od centrálních tepelnıch systémů značnı. Podle Hanáka to zhruba v letech 2008 až 2013 souviselo s chováním některıch dodavatelů tepla a vysokımi cenami. Poté se však situace zlepšila, paradoxně i kvůli rostoucí konkurenci v podobě individuálních domovních kotelen.

Vládní postup kritizuje také Českı plynárenskı svaz (ČPS). „Záměrem vıjimky bylo motivovat lidi k přechodu od tuhıch paliv k ekologičtějšímu plynu,“ říká za ČPS Veronika Vohlídková. Ředitelka ČPS Lenka Kovačovská už v minulosti označila vládní krok za facku SVJ a bytovım družstvům, které z těchto důvodů své staré kotle nahradila.