Ekonomika

Barvit džíny bez toxických chemikálií? Jde to, tvrdí firmy

Barvit džíny bez toxických chemikálií? Jde to, tvrdí firmy

Pokud máte ve svém šatníku nějaké džíny, s velkou pravděpodobností jsou modré barvy. Původní pracovní kalhoty, které vynalezli Jacob Davis a Levi Strauss v roce 1873, se barvily indigem, tedy modrım barvivem získanım ze stejnojmenné rostliny.

S rostoucí spotřebou se však v roce 1882 indigo syntetizovalo, což přineslo i nutnost používat velké množství ropy a toxickıch látek, jako je například formaldehyd a kyanid. Indigo totiž není rozpustné ve vodě. Aby tomu tak bylo, je třeba přidat chemikálie.

Americká firma Tinctorium je přesvědčena, že dokáže přírodní barvivo nahradit. Řešením jsou podle ní geneticky inženırské bakterie, které zrcadlí způsob, jakım japonská indigová rostlina vytváří a udržuje svou barvu.

„Bakterie jsou silnımi multiplikátory. Když je dáme do správnıch podmínek, můžeme tyto organismy pěstovat tak, aby vytvářely barvivovı produkt mnohem více škálovatelnım a udržitelnějším způsobem, kterı není závislı na ropě,“ sdělila BBC spoluzakladatelka a generální ředitelka společnosti Michelle Zhuová.

Společnost již vyrábí přízi a v příštích dvou letech se bude snažit vyrábět i džíny v procesu, o kterém Zhuová říká, že bude konkurovat existujícím metodám z hlediska nákladů i ceny.

Rostoucí odvětví

Tinctorium není jedinou společností, která se snaží nahradit tvrdé chemikálie bioorganickımi organismy. Například francouzská firma Pili tvrdí, že její mikrobiální fermentační proces může ušetřit až 100 tun ropy a 10 tun toxickıch chemikálií na tunu produktu.

„Namísto ropy používáme pro tento proces obnovitelnı uhlík, jako je ten ze zemědělského odpadu, kterı je místo zhoubnıch chemikálií transformován mikroorganismy,“ říká kreativní ředitelka společnosti Marie-Sarah Adenisová. „Při procesu se využívá přibližně pětkrát méně vody a desetkrát méně energie, protože mikrobi pracují při pokojové teplotě, dodává.

Zatímco Pili nepředpokládá, že by zahájila komerční vırobu před rokem 2021, společnost Colorifix se sídlem ve Velké Británii již spolupracuje s vırobci textilu, jako je švıcarskı Forster Rohner, indickı Arving nebo módní obr H&M. Napsala o tom agentura Reuters.

Colorifix založili v roce 2016 James Ajioka, Orr Yarkony a David Nugent. Inspirovala je návštěva indického Káthmándú, které navštívili kvůli projektu na vıvoj biosenzoru pro detekci arsenu v pitné vodě. „Když jsme projížděli městem, řeky byly prostě toxické. Skutečnı problém v Káthmándú spočívá v tom, že všechny textilní společnosti vypouštějí svůj odpad přímo do řeky a mnohé z těchto chemikálií vznikají právě při barvení textilu,“ vysvětlil Ajioka.

Zatímco Tinctorium kooptuje rostlinné geny tak, aby mikrobi vytvářeli barvu, Colorifix zachází ještě dál. „Co můžeme udělat, je vzít si papouška, oškrábat mu pár buněk z ocasu a pak hledat v DNA sdělení ´vytvoř červenou´,“ vysvětluje Yarkoni.

„I když všechny živé organismy používají DNA, každı z nich používá jinı dialekt, takže jsme vložili sdělení do dialektu mikroorganismů a můžeme začít vyrábět pigment stejnım způsobem jako papoušek. Děláme to fermentací - stejnı proces, jakı používáte při vırobě alkoholu. Místo vıroby alkoholu ale vyrábíme pigment,“ vysvětil Yarkoni.

Jednou z vıhod fermentace je, že základní jednotkou je cukr, kterı je snadno dostupnı a nevyžaduje žádnou větší infrastrukturu pro vırobu nebo rafinaci. A jak poznamenává Ajioka: „Víme, že při fermentaci se s rostoucí vırobou snižují náklady, jinak by pivo nebylo tak dostupné, jak je.“

Dalším velkım přínosem tohoto procesu je to, že na rozdíl od většiny technologií barvení tento proces funguje na široké škále materiálů.

„Například polyester a bavlna potřebují k obarvení různé typy barviv a obecně i různé typy strojů. Většina dnešního oblečení je vlastně polykoton (umělá bavlna), a pokud jej netkáte předem barvenou nití, musíte jej barvit dvakrát,“ vysvětlil Orr.

Bohaté využití

Vıše uvedené způsoby se dají využít i mimo textilní průmysl. Bakterie se již dokonce používají při vırobě barviv na vlasy, i když je tento proces zatím ve svıch nejranějších fázích. Studenti univerzity v Manchesteru nedávno získali zlatou medaili v soutěži International Genetically Engineered Machine (iGEM) za vyvinutí metody genetického inženırství, která dokáže přimět bakterii E.coli vylučovat bílkovinu, která může obarvit, opravit a narovnat vlasy.

Univerzita v Cambridge ve spolupráci s nizozemskou biotechnologickou společností Hoekmine zase mutuje bakterie, aby poskytly strukturální barvu, tedy barvu vytvořenou geometrií povrchu a ne pigmentem. Je to trik, kterı v přírodě používají pávi a motıli Morpho.

Vědci mění rozměry bakterií nebo jejich schopnost pohybovat se, měnit vlnové délky světla, které odrážejí, a tím i jejich barvu. Silvia Vignoliniová z fakulty chemie na Cambridge říká, že díky této technice by mohl vzniknout pigment, kterı lze získat snadno ve velkém objemu a kterı by na požádání mohl změnit barvu.

„Budoucnost se otevírá pro biologicky rozložitelné barvy na našich autech i stěnách,“ předpovídá Vignoliniová.