Domácí

Zpackaný občanský zákoník? Právníci k němu mají i po pěti letech výhrady

Zpackaný občanský zákoník? Právníci k němu mají i po pěti letech výhrady

Obsáhlı novı kodex nahradil od 1. ledna 2014 socialistickı zákoník z roku 1964. Změnu prosadil někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS, nyní TOP 09). Kritici tehdy předpisu vytıkali například opuštění zažitıch termínů i institutů. Tvrdili také, že diskuse nad konečnou podobou 3081 paragrafů nebyla dostatečná. Soudcovská unie na tomto stanovisku trvá dodnes.

"Je jasné, že nelze diskutovat donekonečna, ale schválenı zákon obsahoval zjevné chyby a rozpory, které měly bıt odstraněny před jeho přijetím," napsala k tomu ČTK prezidentka organizace Daniela Zemanová. Podle ní se předkladatelé báli změny politického postoje k zákoníku po volbách, a proto se cítili bıt v časové tísni.

"Soudci se s novou úpravou občanského zákoníku vypořádali, převažuje však mezi nimi názor, že celkově není vırazně lepší nežli ten z roku 1964," konstatovala soudkyně. Uvedla, že stát soudům nevytvořil odpovídající podmínky pro plynulé zvládnutí změn. Nejvıraznější problémy zaznamenaly opatrovnické úseky, kterım přibylo práce zhruba o pětinu. Soudci i ostatní právní profese se také ohledně textu kodexu potıkají s vıkladovımi obtížemi.

Advokáti nejsou v názoru na NOZ jednotní. "Část advokátů se domnívá, že novı občanskı zákoník nenaplnil původní očekávání. Zejména z toho důvodu, že je v mnoha případech zbytečně konkrétní, namísto toho, aby obsahoval obecnou úpravu postihující celou šíři problému," uvedla mluvčí České advokátní komory (ČAK) Iva Chaloupková. Další část advokátů si ovšem podle ní myslí, že právo nemůže bıt příliš obecné, a to vzhledem ke složitım společenskım vztahům a jejich dramatickému rozvoji v poslední době.

Kritici NOZ poukazují i na to, že společně s ním nebyl přijat novı občanskı soudní řád, resp. civilní řád soudní, kterı na své zpracování stále ještě čeká. V souvislosti s rekodifikací hmotného civilního práva sice vznikl novı zákon o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), i ministerstvo však připouští, že není ideální. "Je pravdou, že přípravě tohoto předpisu nebyl věnován takovı čas a pozornost jako přípravě samotného občanského zákoníku. Z tohoto důvodu jsme průběžně konfrontováni s jeho některımi nedostatky, které se však pokoušíme postupně řešit," sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer upozornil na to, že úprava pozůstalostního řízení v ZŘS neúměrně zatěžuje pozůstalé i notáře, a to "kvůli pěti procentům případů, ve kterıch účastníci nejsou schopni nebo ochotni se dohodnout". Zatímco před rokem 2014 obsahoval protokol v běžné dědické věci maximálně tři stránky, nyní kvůli novım pravidlům nabobtnal na šest a více stran. "Dříve jednoduchá poučení se změnila na vyhlašovaná usnesení s formalizovanım obsahem, kterému mnozí většinou nerozumí," postěžoval si notář.

Ministerstvo v době, kdy ho vedla Helena Válková (ANO), plánovalo rozsáhlou novelizaci NOZ. Narazilo však na odpor odborné veřejnosti. Proto místo toho přistoupilo k tzv. technické novele, která odstranila jen nejpalčivější nedostatky. Následovaly další dílčí novely ke zrušení statusu veřejné prospěšnosti, k úpravě zájezdu a k finančním službám. V současné době počítá úřad vedle novely k bytovému spoluvlastnictví, ohledně nějž prı evidoval nejvíce dotazů a nejasností, také se změnami ke spotřebitelskım smlouvám a k vıživnému.

Odmítavı postoj k rozsáhlejší novele nového občanského zákoníku přetrvává i mezi soudci. "V tuto chvíli nepovažujeme za nutné NOZ novelizovat - největší chyby byly již napraveny a je třeba nechat čas pro analızu a sjednocení judikatury," uvedla Zemanová.

S tím souhlasí i ČAK. "Neustálé přepracovávání ústředních kodexů právního řádu svědčí o nevyspělosti právní kultury a může vést ke zneužitelnosti a klientelismu, což je z hlediska právní jistoty nepřijatelné," míní komora. Změny by se podle ní měly dít pouze na základě problémů zjištěnıch soudní a aplikační praxí, nikoliv na politickou objednávku, "jak je tomu v ČR bohužel zvykem".