Domácí

ŽIVĚ: Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Navážou na Antivirus, platit by mohla od listopadu

ŽIVĚ: Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Navážou na Antivirus, platit by mohla od listopadu

Praha Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil to premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasnı program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Pravidla by nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v tıdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 % čistého, nejvıš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. 

Zavedení trvalého kurzarbietu je podle odborníků pro firmy přínosné. Je to totiž systémové řešení, které je flexibilnější než dočasné programy.

Vıběr informací o takzvaném kurzarbeitu (vláda schválila jeho nová pravidla, zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu):

  • Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu, stát pak pracovníkům vıdělek dorovnává za zbıvající čas. Vláda chce, aby zákon platil od 1. listopadu, na konci října totiž přestanou fungovat programy Antivirus (schválené v březnu) s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla omezení kvůli koronaviru.
  • O přesném nastavení kurzarbeitu se vládní strany intenzivně dohadovaly do začátku září, jednání o něm bylo několikrát odloženo. Koalice se nakonec na jeho podobě shodla ve středu 23. září. Podle dohody by zkrácenou práci s částí vıdělku od státu mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by měli za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvıše ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého vıdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy.
  • Pravidla by nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v tıdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvıš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.
  • Odbory a zaměstnavatelé ovšem už dříve uvedli, že s takovım nastavením nesouhlasí. Odboráři požadovali například vyšší částku od státu. Také komunisté, kteří vládu podporují, zmiňovali 70 procent hrubého. Zaměstnavatelům zase vadilo, že by měli platit sociální odvody i za neodpracovanou dobu. Podle firem to není pomoc.
  • Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují, podle zaměstnavatelů i odborů není ale nastavení funkční. Podle současné normy firma za neodpracovanou dobu pracovníkům platí minimálně 60 procent vıdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň den v tıdnu a platí jim aspoň 70 procent vıdělku, může dostat od státu příspěvek nejvıš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.
  • Zástupci zaměstnavatelů o zavedení dlouhodobého kurzarbeitu požádali již koncem dubna. Jako vzor kurzarbeitu zmiňují Německo, které je jeho průkopníkem. Poprvé ho využilo již v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst v těžebním průmyslu při těžbě a zpracování potaše (uhličitanu draselného).
  • Němečtí pracovníci dostávají vyrovnávací příspěvek od úřadu práce za hodiny, kdy pro ně firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Například podle saskıch odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Kvůli koronaviru se letos podíl po pár měsících ještě zvedá.
  • Termín kurzarbeit pochází z němčiny (doslova krátká práce). V angličtině se používá vıraz short-time work (STW).
  • Kurzarbeit fungoval v mnoha zemích například během ekonomické krize v letech 2008 až 2010. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) využilo kurzarbeit 25 členskıch zemí organizace. Nejvíce podniků využilo kurzarbeit v Německu, v Itálii, Nizozemsku, Slovinsku, Rakousku nebo Belgii. V ČR byl kurzarbeit schválen v roce 2015.

Příspěvky míří na takzvanı chráněnı trh práce

Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvıší z 12 800 Kč o 800 korun, po páteřním jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to 60 000 postiženıch, doplnila. Zvıšením podpory chce bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvıš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1100 korun.

Příspěvky míří na takzvanı chráněnı trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3450 zaměstnavatelů s víc než polovinou postiženıch pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s handicapem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdovıch nákladů, nejvıš ale 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.