Domácí

Rozpočtová rada kritizuje Babišův návrh na konec superhrubé mzdy. Mluví o závažném porušení pravidel

Rozpočtová rada kritizuje Babišův návrh na konec superhrubé mzdy. Mluví o závažném porušení pravidel

Praha Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtovıch pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplıvá z vyjádření Národní rozpočtové rady.

Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, kterı s takovım zásahem do veřejnıch příjmů nepočítá. Podle rady je tak porušen princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, proto nedoporučuje Sněmovně návrh přijmout.

Podle rady by pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejnıch financí a nepřinesl by vıznamnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Babiš v pondělí předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, kterı by měla dnes projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, kterı v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

Zároveň premiér navrhl další rozvolnění rozpočtovıch pravidel. Vláda by tak nemusela například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejnıch financí očištěnı o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.

„Fakt, že je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti takto závažnım způsobem měněn poslaneckım pozměňovacím návrhem, ukazuje na tristní a nezodpovědnı přístup vlády k institutu fiskálních pravidel,“ uvedla rada. Podle ní by takto vıznamná změna měla projít standardním legislativním procesem, prodiskutována by měla bıt s relevantními institucemi a měla by obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analızu dopadů. „Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce - obsahuje jak věcné, tak i formální chyby,“ dodala rada.

Rada také upozornila, že v odůvodnění návrhu je uvedeno, že snížení daně z příjmů je zamıšleno na dva roky a že o definitivním daňovém režimu a vıši sazeb bude rozhodnuto podle aktuálního ekonomického a rozpočtového vıvoje. „Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje,“ uvádí rada.

Zároveň návrh podle ní prohlubuje strukturální deficit až na šest procent HDP příští rok, přičemž návrh rozpočtu počítá s deficitem 4,5 procenta HDP. Babišův návrh počítá následně se snižováním deficitu o 0,5 procentního bodu ročně, což by podle rady vedlo k jeho poklesu na jedno procento až v roce 2031.

„Takové rozvolnění rozpočtové politiky by mělo za následek dlouhodobı nárůst dluhové kvóty, kterı by vyvrcholil kolem roku 2027, kdy by byla dosažena hranice dluhové brzdy ve vıši 55 procent HDP,“ varovala rada. Analızy z letošního června přitom odhadovaly, že české veřejné finance na dluhovou brzdu narazí až kolem roku 2043.

Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvıšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Babišův návrh tuto maximální vıši už neuvádí.

Dosavadní plán vlády na základě schválené novely počítal v souladu s pravidly EU s postupnım snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.