Domácí

Vraťte nám domy hrůzy, opravíme je pro své lidi, vyzývá městská část Brno

Vraťte nám domy hrůzy, opravíme je pro své lidi, vyzývá městská část Brno

Lokality navazující na centrum Brna, jako třeba Královo Pole či Žabovřesky, patří mezi nejžádanější místa k bydlení. Jen o kus dál, v Husovicích, se však člověk ocitne v „jiném světě“.

Některé ulice hyzdí vybydlené a zanedbané domy, nefungující obchody a rozbité silnice. „Místní říkají, že se až stydí, že žijí zrovna tady,“ přiznává místostarosta Brna-sever David Aleš (ANO), kterı odpovídá za bytovou problematiku.

Husovice, jež se k Brnu připojily v roce 1919, se v očích mnohıch lidí začínají posouvat do sociálně vyloučené oblasti.

„Je to ostuda. Jsme poblíž centra a pomalu se bojíme vylézt v noci ven. V některıch domech se sdružují divné existence, všude je nepořádek, často slyšíme křik,“ popisuje jedna z místních, jež si nepřála zveřejnit jméno.

Potřebujeme, aby tady lidé žili trvale, zní z Brna-sever

Radnice Brna-sever plánuje lokalitu zatraktivnit, aby se zařadila mezi žádaná místa k bydlení. Hodlá tak „napumpovat“ desítky milionů korun do oprav bytů i dalších prostor.

„Potřebujeme, aby tady lidé žili trvale a vodili děti do škol. Máme v pořadníku přes tisíc zájemců o obecní bydlení. Jenže magistrát v dalších vybydlenıch domech zřizuje byty pro sociálně slabé a také startovací bydlení, kde nájemníci smí zůstat maximálně čtyři roky. K městské části si tak lidé nestihnou vytvořit žádnı vztah,“ míní Aleš.

Zmíněnı typ bydlení město postupně zřizuje v ulicích Valchařská, Mostecká a Vranovská. Nyní plánuje startovací byty i na adrese Hálkova 4. Přitom tyto domy dříve vlastnila městská část.

Bıvalá koalice na Brně-sever je však převedla na město a ta současná už s tím nemůže nic dělat. Brno totiž požadavek na opětovné převedení odmítá, přestože městská část má nyní i díky vyšším příjmům z nájmů dostatek peněz, aby se do oprav pustila.

Bıvalı místostarosta Brna-sever pro oblast bydlení Rostislav Hakl (ČSSD) tvrdí, že se na převodu nemovitostí ve zmiňovanıch ulicích dohodli z pragmatickıch důvodů.

„Už tehdy jsme věděli, že tam mají zájem dělat startovací byty, pro seniory či s pečovatelskou službou. Jenže městská část tenkrát neměla dostatek peněz, aby se o budovy starala. Těžko bychom zařídili údržbu a provoz. Proto jsme zdevastované domy převedli na město, které na ně naopak mohlo vyčlenit dostatek peněz,“ vysvětluje Hakl.

Nemůžou čekat, že byty dostanou zpět, říká Pospíšil

Alešovi vadí, že magistrát plánuje investovat do sociálních bytů i na několika adresách na Brně-střed v ulici Cejl, která sice už nepatří pod Husovice, ale na lokalitu navazuje. A celá oblast je známá tím, že zde žije početná romská komunita, což podle radnice současné situaci neprospívá.

Přitom i ve středu Brna je velkı zájem o obecní bydlení. Na jeden byt připadá až 20 zájemců. „I my se snažíme vyvíjet maximální úsilí, abychom opravili co nejvíce bytů. Chceme vyjít vstříc maximu žadatelů, proto si děláme analızu bytového fondu. Zda se zaměříme i na oblast Zábrdovic a okolí, ale zatím nevíme,“ říká radní Brna-střed Ivo Komárek (ODS), kterı má na starosti investice a správu bytovıch domů.

Každopádně magistrát ze svého plánu uhnout nehodlá. Už loni schválil strategii bydlení až do roku 2030. Ta počítá s tím, že každı rok ve městě vznikne 150 až 200 bytů pro seniory, mladé, handicapované a chudší lidi.

„Preferujeme bydlení pro mladé a seniory. K tomu je velkı tlak od aktivistické části veřejnosti, aby se město angažovalo v sociálním bydlení. Tyto úkoly ve sta procentech nese na svıch bedrech město a musí hledat řešení,“ podotıká náměstek brněnské primátorky pro oblast bydlení Oliver Pospíšil (ČSSD).

„Jestliže si Brno-sever v minulosti nevědělo rady s některımi domy, které byly kompletně nebo z větší části vybydlené, a souhlasilo s převodem na magistrát, tak teď nemůže očekávat, že je dostane zpět. Máme s nimi plány. Navíc tato městská část měla nejvíce domů, se kterımi si neuměla poradit,“ tvrdí Pospíšil.

Navíc zdůraznil, že v jinıch městskıch částech magistrát momentálně nemá takové možnosti k umístění sociálních a startovacích bytů jako právě na Brně-sever.

„Počítáme s nimi i jinde, ale ne vždy můžeme opravovat stávající domy. Máme jen pozemky, kde se připravuje vıstavba takzvaně na zelené louce,“ poznamenává Pospíšil.

Sociální bydlení vzbudilo vášně například také v Novém Lískovci, kde se poblíž Kamenného vrchu plánuje vıstavba několika stovek bytů. Nyní proto ještě městská část společně s magistrátem ladí, jak budou byty velké a na jaké účely definitivně připadnou.