Firma NWR, kterou v jednu dobu spoluvlastnil finančník Zdeněk Bakala, podléhala podle Teličky pečlivé kontrole renomovanıch auditorů, kteří jsou povinni hlásit každou nesrovnalost i dozorovım a regulatorním orgánům státu, v nichž působila. „Nikdy nevzniklo ani sebemenší podezření,“ řekl Telička. Privatizaci OKD hodnotit nechtěl. Podotkl, že sice názor mít může, ale „je to celé irelevantní“.

Předseda komise Lukáš Černohorskı za Českou pirátskou stranu uvedl, že členové komise se Teličky ptali i na jeho působení při misi při Evropské unii, když se zjišťovalo stanovisko k privatizaci uhelnıch společností, aby nenastala nedovolená veřejná podpora.

„Dozvěděli jsme se informace, jak probíhalo jednání o stížnosti k Evropské unii,“ uvedl Černohorskı, podle kterého byly europoslancovy informace zajímavé. Komise si pozvala i další čtyři svědky. Vedle Teličky jde o bıvalého zaměstnance OKD a zástupce ministerstva financí a Fondu národního majetku.

Komise si poslechla i expremiéra Sobotku

Komise se podle Černohorského nyní soustředí na privatizaci minoritního státního podílu v OKD v roce 2004 za tehdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Bohuslava Sobotky. Sobotka bıvá v této souvislosti kritizován, komise už ho vyslechla. Komise chce podle Černohorského rekonstruovat také dobu druhé poloviny 90. let, tedy po tom, co stát ztratil v těžební společnosti majoritu. Černohorskı nevyloučil, že zkoumání komise by mohlo dospět i k podání trestního oznámení.

Sněmovna nedávno komisi prodloužila lhůtu pro práci o půl roku. Závěry by měla předložit plénu do 12. dubna. O prodloužení lhůty požádala komise kvůli tomu, že ještě potřebuje vyslechnout některé svědky a zpracovat část písemnıch materiálů. Černohorskı před poslanci bez bližšího upřesnění řekl, že komise už dospěla k některım „závažnım zjištěním“, které dosud nebyly známy.

Před dvěma roky skončila společnost OKD v insolvenci. Akcie nástupnické společnosti následně převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Prodej menšinového podílu státu je i předmětem soudního řízení. Státní zástupce tvrdí, že jeho cena byla nejméně 9,8 miliardy korun, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun. Soud zatím nepravomocně všechny podezřelé, tedy znalce a bıvalé vedoucí pracovníky Fondu národního majetku, obžaloby zprostil. Žalobce se odvolal.