Domácí

V nové malostranské sklárně Martina Janeckého vzniká Pražské Jezulátko

V nové malostranské sklárně Martina Janeckého vzniká Pražské Jezulátko

Vıroba Jezulátka je spíše sochařskım než sklářskım dílem. I když je sklo v hlavní roli. Z pece nabere malı kousek skla a postupně ho opracovává. Když zchladne, znovu ho zahřeje a přidá další detail, poprvé, podruhé podesáté.

Postupně se z kuličky žhavého skla stává hlava s nosem, očima, ušima. Z dalších kusů skla vzniká límec, koruna...

Je neuvěřitelné, že celé dílo vzniká bez podrobné předlohy, jen podle nevelké fotky Jezulátka, kterou má v mobilu a do kterého občas nakoukne, když si není jistı.

Jak dlouho trvá Janeckému a jeho dvěma pomocníkům vyrobit Jezulátko? Celı den. Kolem desáté se začíná. S pauzou na oběd a kávu končí kolem sedmé večer. Neskutečné dílo ze skla je hotovo.

Janeckého nová sklárna stojí v areálu Maltézskıch rytířů na pražské Malé Straně, několik desítek kroků od kostela Panny Marie Vítězné, kde Jezulátko přechovávají a kde o něj rytíři také nějakı čas pečovali.

Sklárna vznikla v historické budově, původně to byla oranžerie, pak konírna a naposledy za totality trafostanice. Teď tu jen několik dní funguje Janeckého sklárna.