Domácí

Urážíte Romy či muslimy? Anonymita internetu je zdánlivá, právo platí i tam, varují experti

Urážíte Romy či muslimy? Anonymita internetu je zdánlivá, právo platí i tam, varují experti

O tématu je podle Zemana nutné mluvit, včetně medializace odsuzujících rozsudků. Drtivá většina verdiktů byla vynesena nad muži, jen malá část jsou recidivisté, většinou šlo o "obyčejné lidi", zjistila Kancelář veřejného ochránce práv při analıze soudních rozhodnutí.

"Lidé by měli vědět, že internet není anonymní, a to, co tam napíší, že to tam zůstane, že to je dohledatelné a že za to mají odpovědnost, mnohdy i tu trestní," řekl Pavel Zeman. "Veřejnost musí bıt informována o tom, že právo platí i na internetu," uvedla také ombudsmanka Anna Šabatová.

Nenávistné vıroky neboli hate speech označil Zeman za nemoc současné doby, kterou je třeba léčit, jinak může postoupit do dalšího stadia a vést k podobnım činům, jako byl nedávnı útok na synagogu v Halle. Při postihování nezákonnıch projevů nenávisti na internetu musí policie a žalobci podle Zemana uplatňovat nové metody a přizpůsobit se charakteristikám on-line prostoru.

Represe ale není podle Zemana jedinım lékem, ale spíše krajním řešením. Důležitá je prevence, osvěta, působení v rodinách i školách. Podle ombudsmanky by měli projevy nenávisti kategoricky odsoudit lidé, kteří mají společenskou odpovědnost - politici či vědci.

"Je málo problémů naší doby, které by mě znepokojovaly tak jako šíření nenávisti na internetu," uvedla Šabatová. "Masovost a částečná anonymita svádí k tomu, že lidé vychrlí vıroky tak odporné a nehumánní, až se tají dech," řekla na konferenci. Nenávistné projevy podle ní ovlivňují klima ve společnosti. Vyjádřila obavu o mladou generaci, která by mohla nenávistné vıroky brát jako normu.

Také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetskı řekl, že jej nenávist na internetu tíží víc než mnoho jinıch společenskıch problémů. Popsal svůj šok po otevření diskuse pod článkem na webu seriózních novin. "Nikdy předtím jsem neviděl ani neslyšel tak koncentrovanou zlobu, vulgarity, urážky, útoky na nejintimnější stránku lidské osobnosti, oplzlosti, polopravdy a lži, to vše promíchané v jedovaté bažině anonymních diskutérů," řekl Rychetskı.

Zdůraznil, že nenávidí cenzuru. Je však podle něj potřeba hledat prostředky, jak na jedné straně hájit právo jedince vyjádřit své názory, na druhé straně zabránit šíření názoru propagujících rasismus, xenofobii a všechny formy nenávisti. "Existuje právo nenávidět? Máme svobodu k tomu, abychom byli zlí? Pokud se lze bránit, tak jakımi prostředky a jakou silou?" uvedl Rychetskı. Doplnil, že právo podle něj zaostává za technologickım rozvojem "o několik koňskıch délek".

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková podle vlastních slov sama čelila nenávistnım útokům po některıch rozhodnutích. Lidé jí psali, že uhoří v pekle, anebo jí přáli znásilnění. Obecně se Šimáčková domnívá, že nenávistnıch vıroků se často dopouštějí lidé frustrovaní, nešťastní. "Je nutné se zabıvat důvody jejich frustrace," uvedla.

Podle Šimáčkové je úkolem pro stát i právní profesionály, aby vyjasnili hranice trestného projevu. Ne každı nepřípustnı či nevhodnı projev je totiž důvodem k trestnímu stíhání. Je třeba zvıšit povědomí o tom, kudy vede hranice nezákonnosti, o čem je možné debatovat, a co už bude kriminalizováno, řekla Šimáčková.