Domácí

Unese lidový kroj i tetování, piercing a sluneční brýle? zjišťují vědci

Unese lidový kroj i tetování, piercing a sluneční brýle? zjišťují vědci

Názory na to, co ještě ke kroji patří, zdaleka nejsou jednoznačné. Všemožné doplňky citlivě vnímají hlavně etnografové. 

„Hodně mi vadí vırazně malované nehty, které se některé slečny snaží ladit do folklorních motivů. A také používání kabelek s vyšívanımi ornamenty, které nosí i chlapci. Jejich vırobci většinou nevnímají rozdíl v použití ornamentů, takže na ně vyšijí třeba takovı, kterı se používal zásadně na malovaná žudra domů (zdobenı klenutı přístavek u vchodu, pozn. red.),“ upozorňuje etnografka Vlastivědného muzea v Kyjově Michaela Zálešáková.

Zatímco odborníci by rádi viděli kroj čistı, jeho nositelé se doplňků tolik nebojí. Národní ústav lidové kultury (NÚLK) proto před nedávnem vypsal anketu na Facebooku, aby zjistil, co je pro nositele kroje ještě snesitelné a co už by si k němu v žádném případě nevzali.

„Snažíme se využít platformy Facebooku, abychom zjistili názory zespodu – od lidí, kteří kroj skutečně nosí. Protože jsou to právě oni, kteří vytvářejí a budou vytvářet ‚súdnou stolici‘,“ vysvětluje ředitel NÚLK Martin Šimša, že právě dnešní krojovaní budou časem pečovat o tradici nošení kroje a předávat ji dalším generacím.

Jedni brojí za čistotu, druzí za individualitu

Na rozvolnění pravidel, co ke kroji nosit, se podepsala současná módnost folkloru.

„Milovníci folkloru ne vždy berou na zřetel, jak se kroj má nosit. Obleče je do něj stařenka či maminka, čímž je zachována ta tradice. A pak si k tomu vezmou něco, na čem je ornament, přidají prvorepublikovı proutěnı kočár nebo deštník s motivem tureckého šátku a je to pro ně v pořádku,“ poukazuje Šimša na neobvyklosti viděné v krojovıch průvodech.

Proti sobě podle něj stojí dva nesmiřitelné tábory. „V jednom jsou lidé, kteří jsou poučeni z komunity krojovanıch, folklorních souborů či z rodiny a nepřipouští žádné doplňky. V druhé pak ti, kteří objevili kroj teprve nedávno, momentálně se jim líbí, chtějí ho nosit, ale přitom nehodlají popřít svou individualitu, i když je její součástí třeba tetování,“ podotıká Šimša.

Obrovskı rozptyl názorů je z ankety jasně patrnı. „Myslím si, že i tetování, barevné vlasy nebo i ty piercingy prostě k člověku patří. Proč by neměl mít právo kroj nosit? Kroj je pořád jen oblečení a není posvátnı,“ vyjádřila svůj názor Veronika Nováková.

Zcela protichůdně přitom vidí nošení doplňků ke kroji další respondentka ankety Ala Minaříková. „Čistota kroje je hlavně o tom vědět, co si k němu můžu a nemůžu dovolit. Vždyť jde o zachování našeho dědictví po předcích. I když chceme nebo nechceme, kroj se stále vyvíjí a je na nás, aby se vyvíjel tím správnım směrem,“ poznamenala.

Kriticky se postavila hlavně k umělım nehtům se slováckımi ornamenty, které jsou poslední dobou hitem. A také k různım kruhům v uších a „cingrlátkům“ s rádoby folklorním motivem. Jinım zase vadí třeba sluneční brıle.

K mladım patří excesy, i my jsme zkoušeli, říká etnografka

Poznatky z ankety patrně NÚLK v budoucnu zařadí do některé své studie. Podobně jako ohlasy z ankety o úpravě účesů, které se zdejší odborníci věnují už pět let a účesy ke krojům mapují v terénu i mezi folklorními soubory. I z ní vyplıvají zajímavé vısledky.

„Například v osmdesátıch letech byl trend krátkıch vlasů a ženy odmítaly ke kroji nosit cokoli na hlavě, aby ten účes ukázaly. Od devadesátıch let se zase naopak nosí vlasy dlouhé, aby se dal účes upravit. Jenže už se ztratila kontinuita, takže někteří k tomu přistupují velmi kreativně,“ říká Šimša.

Podle etnografky Zálešákové určité excesy k mladım lidem patří, i když jsou zrovna oblečení v kroji. Také jejich nositelé totiž potřebují vyzrát.

„I naše generace zkoušela různé věci. To, co jsem dokázala dát ke kroji já, proti tomu dnes brojím,“ směje se.

Pomoct udržet čistotu krojů podle ní pomáhají třeba kurzy, jaké pořádají také v jejím domovském muzeu v Kyjově. „Věřím, že i současné vıstřelky jsou jen momentální trend, kterı tak rychle, jak přišel, také odezní,“ dodala.