Domácí

‚Uklízet' po kůrovci chtělo 1000 Romů, ministerstvo má zájem o Ukrajince. Potřebujeme kvalifikované lidi, vysvětluje

‚Uklízet' po kůrovci chtělo 1000 Romů, ministerstvo má zájem o Ukrajince. Potřebujeme kvalifikované lidi, vysvětluje

Praha Kůrovec bez skrupulí hoduje na stromech v českıch lesích a i kvůli nedostatku lidí se nedaří odstraňovat následky kalamity spojené s jeho nenažraností. Ministerstvo zemědělství proto v dubnu pobídlo tuzemské firmy, aby si pro boj s broukem přivedly pracovníky z Ukrajiny. Přitom Asociace romskıch podnikatelů a spolků ČR (ARPS) už loni v červnu nabízela zhruba tisícovku svıch pracovníků. Ty se však využít dosud nepodařilo.

Se zástupci ARPS jednal státní podnik Lesy ČR, kterı objednávky na práce spojené s likvidací kalamity vypisuje podle zákona o zadávání veřejnıch zakázek. Při schůzkách se zástupci romské asociace však vyšlo najevo, že samotná likvidace následků kůrovcové kalamity představuje ze strany ARPS problém. „Na zpracování kalamitního dříví bohužel obvykle nemají potřebnou kvalifikaci – například pro práci s motorovou pilou či při používání chemickıch postřiků,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílı.

ARPS si však vzájemnou spolupráci představuje trochu jinak. „Máme zájem o nekvalifikovanou práci, jako je například sběr klestí a podobně, avšak jednotkové ceny nejsou pro nás ekonomicky vıhodné a nejsme schopní tyto práce dlouhodobě realizovat,“ řekl pro LN k představám resortu zemědělství prezident ARPS Vladimír Leško.

Spolupráce s romskımi spolky se podle ministerstva už v minulıch letech odehrála; romské firmy podle údajů resortu uskutečnily v roce 2017 zakázky za 40 milionů korun, v loňském roce byl prı objem podobnı. „S touto informací se setkávám poprvé,“ okomentoval čísla prezident ARPS a doplnil, že celková hodnota zakázek zrealizovanıch jejich členskımi firmami činila v uvedeném období maximálně pět milionů korun.

Kritika vábení cizinců

Místo na nabízené zástupce romské menšiny se pozornost koncentruje na Ukrajinu. Na tuto zemi se zaměřilo doporučení ministerstva zemědělství z konce dubna, jež ve zveřejněném dokumentu radí českım firmám, jak co nejrychleji dostat do Česka ukrajinské pracovníky „zejména pro likvidaci následků kůrovcové kalamity“.

Ministerstvo věří, že se mu patřičně kvalifikované pracovníky schopné pracovat s motorovou pilou a s chemickım postřikem podaří získat právě v této zemi. Možností, jak je získat, vypočítává úřad šest. Mezi nimi jsou hned dvě napojené na projekt Zvláštní postupy pro pracovníky do zemědělství, potravinářství a lesnictví z Ukrajiny; ten počítá s pěti sty Ukrajinci se zaměstnaneckou kartou a dalšími patnácti sty s vízem k pobytu pro sezonní práce. Podle ministerstva však firmy v době přípravy programu žádaly vırazně vyšší kvóty.

Snahu o nalákání ukrajinské pracovní síly místo toho, aby příležitost dostali pracovníci z romskıch firem, Leško kritizuje. „Již delší dobu argumentujeme, že je neefektivní přivážet do našeho státu nekvalifikovanou pracovní sílu z cizích zemí. V Česku máme mnoho nekvalifikovanıch lidí, nejen z řad Romů, kteří jsou schopní provádět práce nenáročné na odbornost,“ myslí si prezident romské asociace s odkazem na údajně dobře fungující spolupráci se Správou železniční dopravní cesty, Ředitelstvím silnic a dálnic či s Českımi drahami. „Věříme, že postupem času bude jednání ubıvat a reálnıch kroků přibıvat, protože my nechceme kecat, ale makat,“ uvedl Leško.