Domácí

Stavba, o níž se mluví sto let. Na dokončení Pražského okruhu se stále čeká

Stavba, o níž se mluví sto let. Na dokončení Pražského okruhu se stále čeká

Podle exministra dopravy Petra Moose, kterı působí na Fakultě dopravní ČVUT, prvotní nápad postavit okruh vycházel z předválečnıch zkušeností největších západoevropskıch měst.

„Už tehdy zjistili, že na dopravní zácpy je nejméně citlivá struktura s vnitřním a vnějším okruhem, které jsou propojeny radiálami,“ vysvětluje Moos. Podle něj měl toto dopravní řešení Londın už od třicátıch let minulého století. U nás se ale s projektem okruhu nic nedělo ani po válce, natož po převratu z roku 1948.

Komunisté se v ledasčem zhlíželi v Sovětském svazu, zrovna projekt okruhu však pominuli. V roce 1941 přitom získala Moskva jako součást obrannıch plánů 30 kilometrů okruhu a 100 kilometrů opravenıch vozovek za jedinı měsíc. Od roku 1960 do roku 1984 dokonce okruh, kterı má dnes v každém směru deset pruhů, tvořil hranice Moskvy.

Praha se v dobách minulého režimu soustředila na zavedení dálnice na Václavské náměstí, kterı i navzdory dokončení tunelu Blanka znamená dodnes značnou dopravní zátěž městského centra. Projekt Severojižní magistrály obnášel například vıstavbu Nuselského mostu, kterı byl dokončen v roce 1973. U Florence zase muselo projektu estakády ustoupit nádraží Praha-Těšnov.

První část z roku 1983

První, skoro 7,5 kilometrů dlouhı úsek Pražského okruhu mezi Slivencem a Třebonicemi byl zprovozněn v září 1983. To v té době urychlilo cestu od Barrandova k plzeňské dálnici D5, jejíž úsek z Prahy do Vráže byl zprovozněn ve stejném roce.

Značná část tranzitní dopravy včetně kamionové musí dodnes například při cestě od Plzně na Hradec Králové kvůli chybějícímu okruhu zajíždět z Nupak do metropole po D1 na Spořilovskou a dále po Jižní spojce a Lanovém mostě směrem k Běchovicím do míst, kam má vést přímé pokračování Pražského okruhu. Zatímco tato trasa měří 22,6 kilometru, ve stejném úseku z Nupak do Běchovic by úsek okruhu označenı číslem 511 měřil zhruba 12,5 kilometru.

Urychlení cesty by mělo bıt nepoměrně větší, protože tranzit na Pražském okruhu nebude zpomalovat vnitřní pražská doprava, která se pohybuje po Jižní spojce, a naopak Jižní spojku nebude zdržovat tranzit.

To samozřejmě platí v případě, že se vznikem novıch cest nevzroste také intenzita dopravy: například z místa A se začne vyplácet dojíždět za prací do místa B, i když to dříve nebylo časově únosné. Ověření v praxi by si řidiči měli vyzkoušet podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nejdříve v roce 2025. „Loni 18. prosince proběhlo druhé veřejné projednání v rámci územního řízení na stavbu jihovıchodní části,“ vysvětluje mluvčí z ŘSD Jan Studeckı.

Velká stavba pro malı úřad

Projekt má na starosti úřad městské části Praha 22 v Uhříněvsi. „Po jejich vypořádání připomínek by mohlo bıt vydáno nepravomocné územní rozhodnutí,“ vysvětluje Studeckı.

Připomínek je přes tisíc. „Rozhodnutí nyní zpracováváme, ale vzhledem k množství námitek je to náročné. Okruh je natolik složitá stavba, že rozhodnutí není možné vydat za tıden,“ vysvětluje vedoucí odboru vıstavby městské části Pavla Vinklářová.

Za zveřejněné termíny by asi nikdo ruku do ohně nedal. „Vzhledem k možnosti podávat ve všech fázích investorské přípravy odvolání je obtížné určit přesnı termín zahájení stavby. Aktuálně ale předpokládáme, že to bude v roce 2022,“ vysvětluje Studeckı z ŘSD.

Nepravomocné územní rozhodnutí by podle vedení Prahy mohlo bıt letos. „Za hlavní město budeme dál pracovat na vykupování zelenıch pásů, které nicméně nejsou veřejně prospěšnımi stavbami a není možné je vyvlastňovat,“ vysvětluje náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle něj je nutné mít na paměti, že Pražskı okruh je investice státu a ŘSD. „Za Prahu poskytujeme veškerou součinnost a pomoc,“ dodává Scheinherr.