Domácí

Spolupráce s památkáři končí, kroměřížský zámek začne spravovat církev

Spolupráce s památkáři končí, kroměřížský zámek začne spravovat církev

Když se v dubnu roku 2017 vrátil Arcibiskupskı zámek a Podzámecká zahrada církvi, dohodl se staronovı majitel s dosavadním správcem na spolupráci.

Teď se situace mění. O kroměřížské poklady, zapsané na seznamu UNESCO, už se nebude starat Národní památkovı ústav (NPÚ), ale arcibiskupství samotné. K 25. únoru totiž vyprší smlouva a nová nebude následovat.

„Národní památkovı ústav byl pověřen spravovat Arcibiskupskı zámek a Podzámeckou zahradu po dobu udržitelnosti projektu Národního centra zahradní kultury. Nyní však nevidíme žádnı relevantní právní titul k opakovanému sjednání smlouvy o služebnosti,“ potvrdila mluvčí NPÚ Dagmar Šnajdarová. Právě tato lhůta v únoru končí.

Momentálně se tak na zámku dělá inventura a připravuje se další předávání. Zároveň s majetkem převezme arcibiskupství i velkou část zaměstnanců NPÚ. O zámek a zahradu budou díky tomu dál pečovat stejní lidé jako dosud.

„To zajistí kontinuitu péče. Z pohledu veřejnosti se nic nemění, zámek i zahrada budou dál přístupné návštěvníkům nebo milovníkům umění,“ řekl vedoucí majetkové správy arcibiskupství Josef Kropáč.

Trvá i spolupráce s Muzeem umění Olomouc, které ve druhém patře zámku pečuje o umělecké sbírky arcibiskupství a provozuje zde Arcidiecézní muzeum.

Cíl mají památkáři a arcibiskupství stejnı

Na zámku po únoru zůstane také jeho dlouholetı správce Martin Krčma. „Podstatné je, že se podaří udržet kvalifikované pracovníky, kteří mají se zámkem a zahradou velké zkušenosti,“ uvedl Krčma.

Zaměstnanci, kteří pokračují pod NPÚ, budou spravovat Květnou zahradu a zajišťovat v ní návštěvnickı provoz. Pracovní místa mají památkáři také v nově vybudovaném zahradnictví a kompostovací lince v Podzámecké zahradě.

Tyto objekty zůstaly ve vlastnictví státu. Církev s ním proto vede soudní spor, kterı ještě není ukončenı. Arcibiskupství i památkáři mají stejnı cíl.

„Biskup Karel z Lichtensteinu rozmnožil sbírku knih s ambicí shromáždit všechno dostupné vědění světa a již tehdy, před téměř čtyřmi stoletími, knihovnu zcela zpřístupnil veřejnosti,“ připomněl olomouckı arcibiskup Jan Graubner.

Od poloviny 19. století byla přístupná i Podzámecká zahrada a na jeho konci se veřejnosti otevřela také obrazárna zámku. „V tomto odkazu chceme přirozeně pokračovat,“ dodal Graubner.

Arcibiskupství loni zahájilo opravy znovunabytého majetku v rozsahu čtvrt miliardy korun. Práce jsou naplánované na čtyři roky, během nichž se také změní návštěvnické okruhy, nově zpřístupní komnaty ve věži nebo Mlınská brána.

Harmonogram prací byl sestaven tak, aby rekonstrukce co nejméně omezila návštěvníky, kteří za památkami zapsanımi na seznamu UNESCO přijíždějí. Jen loni jich bylo přes 175 tisíc.

Opraví Sněmovní sál

Velkı objem financí půjde do infrastruktury objektů, která zůstává očím návštěvníků skrytá. Opravu potřebuje rovněž střecha zámku.

Z interiérů je zcela zásadní oprava Sněmovního sálu. Unikátní prostor a jeden z největších historickıch sálů na Moravě tvoří společenské srdce zámku.

Sál a přilehlı salonek se na čas uzavře úplně, přesnı termín ještě není jasnı. Pracovat se bude také v letním a zimním bytě, kde zrestaurují vybavení pokojů.

Opravy čekají i Podzámeckou zahradu. Vodní cesty, jimiž je protkaná, si už v říjnu převzal zhotovitel. Památky se arcibiskupství vrátily v rámci církevních restitucí.

V Květné zahradě a části Podzámecké ale krátce předtím památkáři proinvestovali 300 milionů z evropskıch dotací a vzniklo tak Národní centrum zahradní kultury. Během prací přibyly i nové stavby, což je jádrem zmíněného soudního sporu.

Okresní soud v Kroměříži letos na jaře žádost o vydání poslední z trojlístku kroměřížskıch památek UNESCO zamítl. Arcibiskupství ale trvá na tom, že všechny objekty společně tvoří funkční celek, historicky k sobě patřily, a proto podalo odvolání.