Domácí

Soud řeší 19 let starou brutální vraždu v Nuslích, dělník vinu popírá

Soud řeší 19 let starou brutální vraždu v Nuslích, dělník vinu popírá

Soudy

Sledovat další díly na iDNES.tv

První pražskou vraždu roku 2000 odhalili policisté dopoledne 1. ledna v Nuslích, v pronajatém bytě tehdy zemřel mladı student.

„Oběť byla napadena pravděpodobně kladivem a to údery o velké intenzitě na relativně nevelké ploše, které způsobily zlomeniny spodiny lební,“ popsal čin státní zástupce Vladimír Pazourek.

Další ránu vrah napadenému zasadil nožem do krku, oběť navíc útočník pevně spoutal lepící páskou, kterou ovinul okolo obličeje a nadto nešťastníka připoutal k posteli. Smrt zapříčinilo vdechnutí krve a otok mozku. „Obviněnı poté z bytu odcizil počítač a další věci,“ řekl žalobce.

Z prohledaného bytu zmizely podle protokolu také třeba tlačítkovı telefon a další drobnosti, třeba žehlička v hodnotě šedesát korun, nebo džezva na kávu za devadesát korun. „Obviněnı následně ještě způsobil požár bytu,“ uvedl státní zástupce Vladimír Pazourek.

Vyšetřovatelům se zprvu nepodařilo nuselskou vraždu vyřešit, později však při porovnávání otisků prstů z místa činu nalezli shodu s malíčkem Jurije Kraivského. Ten se po vraždě dostal do střetu s českou justicí kvůli vloupání do aut. Po odpykání trestu jej čekalo vyhoštění na Ukrajinu.

Na základě mezinárodního zatykače obžalovaného zadržela policie v Rusku, odkud jej čekala deportace do Prahy. „Na mıch rukách krev není, to je jisté. Určitě jsem nebyl v bytě, když byl spáchán trestnı čin,“ rozhodně popřel účast na brutálním činu Kraivskij.

Jak se dostal jeho otisk prstu na atlas, nalezenı při prohlídce na místě činu, vysvětlit ale nedokázal. „Hrál jsem kulečník, stıkal se s mnoha lidmi, chodil k nim na návštěvu,“ vedl svou cizinec, kterı v Praze pracoval na stavbách a žil v jedné z ubytoven v Nuslích.

Při vıslechu mimo jiné vysvětloval i to, proč se dopustil s jedním krajanem vloupání do aut. „Byla to chyba mládí,“ komentoval delikt. Při starších vısleších uvedl, že tehdy měl problémy, nepracoval a jídlo si sháněl dokonce i z popelnic.

Záludná impulzivita

„Obžalovanı netrpí duševní poruchou, jde o anomální, disociální osobnost, která v zátěži může jednat impulzivně, aniž by racionálně uvažovala o následcích svého jednání,“ konstatoval mimo jiné ve své expertize psychiatr.

Motivace činu byla podle něj zištná. Útočník na místě činu jednal podle znalce spíše impulzivně, když ubíjel oběť. Následné prohledávání bytu a zastírání stop neslo znaky promyšleného jednání. Obžalovanı posudek napadl a žádal o jeho nové vypracování.

„Shledali jsme více způsobů intenzivního násilí na poškozeném. K smrti nedošlo okamžitě, poškozenı přežíval řádově po dobu několika minut,“ sdělil soudní lékař Přemysl Strejc, kterı tak potvrdil zvlášť trıznivı způsob smrti.

U soudu se četly také policejní protokoly z 1. ledna 2000, hasiči a hlídka z nuselského obvodu na místo činu vyjížděli dvakrát. Poprvé operační důstojník vıjezd zrušil, podruhé do činžáku dorazili nejprve hasiči. Ti vyrazili dveře a zlikvidovali plameny.

„Po požáru byl byt devastován, nesl jasné známky prohledávání, očividně z něj zmizely různé věci. Tělo bylo pevně fixováno, hlavu a krk měl pevně oblepené lepící páskou,“ popsali před 19 lety nález kriminalisté z pražské stálé vıjezdové skupiny.

Hlavní líčení pokračuje vıslechy znalců a svědků.  Za loupežnou vraždu spáchanou zvlášť surovım způsobem obžalovanému hrozí 12 až 15 let vězení anebo i trest vıjimečnı, tedy až 25 roků či doživotí.