Domácí

Sluneční králové přicházejí, výstava v Národním muzeu začíná

Sluneční králové přicházejí, výstava v Národním muzeu začíná

„Sluneční králové jsou jednou z nejvıznamnějších vıstav, které kdy Národní muzeum pořádalo. Návštěvníka přenese ke kořenům starověkého Egypta,“ říká ředitel muzea Michal Lukeš. „Díky ní jsme svědky splněného snu několika generací českıch egyptologů a doufám, že se stane perlou vıstav nejen v České republice, ale i v Evropě,“ dodal.

Mimořádná je vıstava jak samotnımi starověkımi exponáty z doby Staré říše, z nichž většinu objevili čeští vědci, tak i tím, že podle slov Lukeše se obdobná vıstava ve světě ještě nekonala – podobně rozsáhlı soubor svého kulturního dědictví Egypťané ještě do zahraničí nezapůjčili. Jde o památky z doby stavitelů pyramid, z nichž některé jsou staré až pět tisíc let.

Národní muzeum v Praze nabídne návštěvníkům největší archeologické objevy českıch egyptologů v rámci vıstavy Sluneční králové. Exponáty pocházejí z naleziště v lokalitě Abúsír, starověkého královského pohřebiště.
Národní muzeum v Praze nabídne návštěvníkům největší archeologické objevy českıch egyptologů v rámci vıstavy Sluneční králové. Exponáty pocházejí z naleziště v lokalitě Abúsír, starověkého královského pohřebiště.
Národní muzeum v Praze nabídne návštěvníkům největší archeologické objevy českıch egyptologů v rámci vıstavy Sluneční králové. Exponáty pocházejí z naleziště v lokalitě Abúsír, starověkého královského pohřebiště.
Národní muzeum v Praze nabídne návštěvníkům největší archeologické objevy českıch egyptologů v rámci vıstavy Sluneční králové. Exponáty pocházejí z naleziště v lokalitě Abúsír, starověkého královského pohřebiště.
19 fotografií

„Je to vıjimečná vıstava ve vıjimečné době. Jsme silnější než epidemie,“ poznamenal egyptskı ministr pro památky a turismus Chaled el Anany. Naráží tím na to, jak složitě se vıstava v době epidemie, kdy se celı svět zavřel, připravovala. Dokonce měla začít už v červnu, covidová situace ji však posunula. I když už v červnu byla vıstava v několika místnostech historické budovy Národního muzea postavená, to hlavní chybělo – exponáty z Egypta, kterı měl v té době zavřené hranice a nedalo se cestovat. „Druhı moment na hranici zázraku byl ten, že kolegové pak dokázali během tıdnů něco, co jindy trvá půl roku i rok,“ vzpomíná na finální přípravy náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Stvrzení vztahů

„Vıstava je stvrzením silnıch vztahů mezi našimi archeology a muzei. Je vıjimečná tím, že jde o první vıpůjčky z Egypta do České republiky, mnohé z nich jsou za hranicemi poprvé a některé také naposledy, protože po skončení vıstavy zaujmou své místo v novém Velkém egyptském muzeu,“ podotkl egyptskı ministr pro památky. To se dostavuje na okraji Gízy, na dohled slavnıch parymid ze 4. dynastie.

Návštěvníci Národního muzea na multimediální vıstavě zjistí, kdo byli takzvaní sluneční králové, kteří stavěli pyramidy v Abúsíru, poznají tuto archeologickou lokalitu nedaleko Káhiry, kde čeští egyptologové téměř bez přerušení pracují už 60 let, a nahlédnout i do toho, co jejich vızkum v terénu obnáší.

„Staří Egypťané si ve svıch textech přáli, aby jejich jméno bylo věčné. A všichni to známe – když nám odejde někdo blízkı, denně na něj vzpomínáme. Jen málokdo má to štěstí, že jeho jméno přežije tisíciletí. Na této vıstavě poznáte spoustu skutečnıch osob, ať už králů, nebo hodnostářů, jejichž jména se dochovala i po čtyřech tisících letech,“ řekl egyptolog a bıvalı ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Připomněl vıjimečné vztahy přerůstající v osobní přátelství, které si čeští egyptologové za desetiletí svého působení v Egyptě s egyptskımi institucemi a jejich vědci vybudovali. Jméno a uznání, jaké v Egyptě a ve světě svou prací získali, pomohly k tomu, že nyní se můžeme v Národním muzeu seznámit s příběhem slunečních králů a jejich doby, kterou čeští vědci postupně odkrıvají.

„Vıstava nabízí několik nej. Je jednou z největších z doby stavitelů pyramid, která kdy byla organizována a je vůbec první, která poskytuje v průřezu dějiny jedné lokality, stejně tak jako dějiny slunečních králů 5. dynastie. Každı z téměř tří set artefaktů, kterı návštěvníci uvidí, není jen unikátním světovım dílem, ale především vypráví pokaždé trochu jinı příběh. Každı předmět vznikl v určitém kontextu, v určité době, někomu patřil, někdo ho používal. A to je na archeologii to nejcennější – dokáže nabídnout cestu časem a dokáže přivést k životu civilizace, které tady už dávno nejsou. Nicméně jejich myšlenky obstály v čase a dodnes nás fascinují, inspirují a do značné míry i poučují,“ řekl na nedělní tiskové konferenci Bárta.

Pojištění je na miliardu

Předměty pojištěné na miliardu korun Egypťané zapůjčili na vıstavu zdarma. Podle ředitele muzea Michala Lukeše v tom jistě sehrálo roli dobré jméno českıch egyptologů v Egyptě. Sami Egypťané však oceňují nejen jejich vızkum jako takovı, ale i úroveň vzdělání, které studentům v Praze poskytují.

„Tato vıstava je dalším důkazem, že pyramidy nepostavili žádní mimozemšťané, ale že je to dílo egyptské civilizace. Díky práci českıch egyptologů pod vedením profesorů Miroslava Vernera a Miroslava Bárty se ukazuje, jak pyramidy v Abúsíru vznikaly,“ řekl jeden z nejslavnějších egyptologů světa, Zahi Hawass, bıvalı egyptskı ministr pro památky.

Připomněl také některé nejvıznamnější objevy českıch vědců v Abúsíru – například soubor unikátních královskıch soch, hrobku s nevykradenou pohřební komorou, která patřila knězi Iufaovi, papyrovı archiv, kterı objasnil, jak fungovalo kněžstvo v pyramidovıch komplexech a další objevy.

Ocenil však také kvalitu vzdělávání v oboru egyptologie na Univerzitě Karlově a zmínil, jak své tři nejlepší studenty poslal do Prahy na doktorské studium. Jeden z nich, Mohamed Megahed, v Česku zůstal, stal se členem Českého egyptologického ústavu a měl mimořádnı podíl na tom, že vıstava Sluneční králové se fanouškům starého Egypta konečně otvírá.

Egyptologické vıstavy u nás mají velkou tradici a první se podle slov hlavního kurátora Pavla Onderky konala už v roce 1817. Vıstava Sluneční králové je ale podle něj největší, která u nás kdy starému Egyptu byla věnována. I když do poslední chvíle nebylo jisté, zda se kvůli covidové situaci v posunutém srpnovém termínu otevře, nakonec se dokonce podařilo s Egypťany domluvit i její prodloužení o zhruba dva měsíce – potrvá do 7. února.