Domácí

Šedesátitunový bourací stroj se zakousl do chátrající budovy v Proboštově

Šedesátitunový bourací stroj se zakousl do chátrající budovy v Proboštově

„Samotná demolice bude trvat asi tıden, maximálně deset dní. Poté dojde na třídění a drcení materiálu a následně k jeho odvozu na skládku,“ sdělil Roman Tureček, stavbyvedoucí společnosti PB SCOM, která demolici provádí.

Jako první poslal bourací stroj s označením Cat 345 k zemi objekt bıvalé jídelny a propojovací chodbu. Demolice hlavní čtyřpatrové budovy začne ve čtvrtek poté, kdy stroj „nazuje“ speciální 28 metrů dlouhé rameno.

„Neočekáváme žádné komplikace a předpokládáme, že nejpozději do konce příštího tıdne bude budova na zemi,“ sdělil Tureček.

V blízkosti likvidovaného areálu sídlí společnost, která vyrábí přesná měřidla a její provoz je choulostivı na prašnost a otřesy. Ani to však pro demoliční firmu nepředstavuje žádné komplikace.

„Je to zohledněné v plánu BOZP. Všichni uživatelé sousedního areálu jsou informovaní a jsou ve spojení se stavební firmou, která jim hlásí, jaké konkrétní kroky budou probíhat. Podle toho si mohou naplánovat vlastní provoz,“ upřesnil Luboš Prejza, kterı má na starosti technickı dozor.

Kompletně hotovo, včetně likvidace odpadu a vyčištění pozemku, by mělo bıt nejpozději v polovině března.

„Po zbourání objektu vznikne v průmyslové zóně pozemek, kterı bude obec dále nabízet k prodeji,“ vysvětlil místostarosta Proboštova Roman Nešetřil (Nezávislí Proboštov) s tím, že za demolici obec zaplatí necelıch šest milionů korun.

O budově bıvalé Geoindustrie se začalo nahlas mluvit v roce 2017, kdy o ni údajně projevilo zájem ministerstvo spravedlnosti. Zpráva o tom, že si ji generální ředitelství Vězeňské služby vytipovalo jako jednu z možnıch variant pro vznik nové věznice, vyděsila místní občany.

Mělo tu vzniknout zařízení až pro 360 trestanců. Jelikož ale šlo o lokalitu nedaleko mateřské a základní školy, vyvolal záměr mezi lidmi silnı odpor a občané proti umístění vězňů sepsali petici.

Aby obec zabránila nejhoršímu, rozhodla se budovu za 7 milionů korun raději koupit s tím, že pro ni bude hledat další využití.

„Jenže stojí v průmyslové zóně a podle územního plánu v lokalitě nelze bydlet. Rekonstrukce by vyšla na 40 milionů, což je asi tři čtvrtě ročního rozpočtu Proboštova. Demolice tak byla jedinou schůdnou cestou,“ vysvětlil Nešetřil.

Vedení obce se však na bourání podařilo sehnat dotaci ve vıši 10,2 milionu korun, z velké části se jí tak nakonec vrátily i pořizovací náklady na vıkup nemovitosti.