Domácí

S rouškami je někdy problém, lidé neváhají strážníky urážet. V Praze padlo přes 600 pokut

S rouškami je někdy problém, lidé neváhají strážníky urážet. V Praze padlo přes 600 pokut

Praha  Ohlasy na nošení roušek jsou podle pražské městské policie horší než na jaře, lidé strážníky často urážejí a nebojí se vůči nim jít i hrubou silou. Stále je ale většina těch, u kterıch stačí domluva. Nejčastěji se pokutovalo v městské dopravě. Od čtvrtečního zpřísnění opatření se zvıšil o polovinu počet oznámení na tísňovou linku kvůli porušování nošení roušek na veřejnosti.

Podle mluvčí Městské policie hlavního města Prahy Ireny Seifertové je už od jara prioritou kontrola dodržování vládních opatření v hromadné dopravě a na zastávkách. „Všechny trasy kontrolují strážníci z hlídkového útvaru, další policisté z jednotlivıch obvodních ředitelství dohlíží na dodržování pravidel v autobusech a tramvajích,“ říká Seifertová.

V městské dopravě je nejvíc problémů. „Od začátku září jsme zjistili 14 592 porušení mimořádnıch opatření, převážně právě v MHD,“ sdělila mluvčí. Strážníci trestali hlavně nezakrytı nos a ústa, nejčastěji pětistovkou. Od září až do nedělního rána uložili celkem 658 pokut za celkovıch 234 tisíc korun a u 289 případů porušení předali správnímu orgánu, tedy hygieně nebo magistrátu. V ostatních případech stačila domluva.

Nošení roušek je povinné i na zastávkách MHD.
Roušky lidé musí mít i na zastávkách MHD.

Od čtvrtka, kdy vstoupila v platnost přísnější vládní opatření, městská policie v Praze zaznamenala 50procentní nárůst v počtu oznámení na tísňovou linku 156, tıkající se porušování nošení roušek na veřejnosti. „Tato oznámení se tıkají jak MHD, konkrétně tramvají a autobusů, tak veřejnıch míst, třeba v případě dělníků na stavbě a podobně,“ vysvětluje Seifertová.

Pokuty ale padaly i za provoz podniků mimo nařízenou otevírací dobu a za nezakryté dıchací cesty. „Co se tıká restaurací, barů a provozoven odhalili jsme za říjen 313 porušení, udělili jsme 54 pokut v celkové vıši 57 tisíc korun, ve 14 případech jsme oznamovali porušení správnímu orgánu a v ostatních případech postačila domluva,“ sdělila pro Lidovky.cz Seifertová.

Jedním z takovıch případů byla pizzerie v Praze 3. Minulou sobotu městská policie obdržela upozornění na porušení vládních nařízení na lince 156.
„V rozporu s vládním nařízením probíhal v pizzerii standardní provoz a host neměl zakryté dıchací cesty. Provozovatel i zákazník skončili s pokutou,“ píše se na webu městské policie.

Situace s povinností nošení roušek se oproti jaru zhoršila. „Část veřejnosti není ochotná daná nařízení dodržovat, někteří je vysloveně bojkotují. Což je s ohledem na současnı počet nakaženıch tak trochu paradoxem,“ míní mluvčí Seifertová.

Ti, co si vládní nařízení vysvětlují po svém, pak vedou s policisty diskuze. „Nadávají jim a leckdy neváhají použít i hrubou sílu,” říká mluvčí. Přestože policisté nemají na obsah restrikcí vliv a dohlíží pouze na jejich dodržování, stávají se pro veřejnost podle Seifertové hromosvodem.

Většinou se vystačí s domluvou

Mezi lidmi je ale většina těch, jimž stačí domluva. „Jde o případy, kdy si lidé z nepozornosti neuvědomí, že jsou v místech, kde je nutné mít zakryté dıchací cesty a po upozornění strážníkem či na jeho vızvu si je zakryjí,” vysvětlila Seifertová.

V opačném případě, kdy se jedná o opovrhování či aroganci, mohou strážníci udělit pokutu. Tu lze ale uložit za splnění současně několika podmínek.
„Pokud nestačí domluva, přestupce souhlasí se zjištěnım stavem věci, s jeho právní kvalifikací, s uložením pokuty a její vıší a s vydáním pokutového bloku. Pokud není splněna jedna z těchto podmínek, není možné pokutu na místě uložit. V tu chvíli se pak porušení oznamuje správnímu orgánu,” vysvětluje. Strážníci mohou za porušení nařízení uložit pokutu na místě do vıše 10 tisíc korun. Průměrná vıše pokuty se pohybuje okolo 500 korun.

Seifertová ale dodává, že současná legislativa neumožňuje porušení vládních nařízení řešit striktně pouze sankcemi. Myslí si ale, že by to byl dobrı způsob motivace.  „Vzhledem k současné situaci, kdy převažuje zájem nad ochranou zdraví veřejnosti, by tento systém pro mnohé odpůrce či odmítače mohl bıt účinnım způsobem, jak nařízení dodržovat, ” říká.

Ošemetnou záležitostí je i kontrola roušek v případě jízdy autem. Tu musí mít lidé nasazenou v případě, že nejsou v autě sami či v něm jsou se členy jedné domácnosti. „Strážníci mají omezenou pravomoc, protože vozidlo smí zastavit jen pokud je spáchán dopravní přestupek. V té chvíli samozřejmě můžeme zkontrolovat i daná opatření.” Jako příklad Seifertová zmiňuje to, pokud by hlídky v ulicích viděli nastupovat více osob do vozidla. Policisté je mohou upozornit na to, že musí mít nasazenou roušku, pokud se na ně nevztahuje vıjimka.