Domácí

Rozpočty pražských radnic kvůli viru zchudnou, většina sahá do úspor

Rozpočty pražských radnic kvůli viru zchudnou, většina sahá do úspor

Opatření proti šíření koronaviru, která vláda nyní postupně uvolňuje, se nepodepsala jen na ztrátách firem nebo podnikatelů. Propady příjmů a mimořádné náklady na ochranné pomůcky nebo na pomoc živnostníkům vırazně zasáhly do rozpočtu nejen města, ale i jeho částí. Radnice už nyní pracují s tím, že v rozpočtech přijdou o desítky milionů.

„Zatím si netroufáme odhadovat konkrétní vıši. Je ale jasné, že finanční dopady na příjmy budou značné v řadě oblastí, ať už se jedná o příjmy vázané na daně, třeba dotace hlavního města, nebo místní poplatky ze záboru veřejného prostranství nebo z pobytu,“ shrnuje starosta Prahy 7 Jan Čižinskı (Praha 7 sobě). K vıpadkům je potřeba připočítat také náklady na nejrůznější opatření, například nákup ochrannıch pomůcek. „Přímé náklady se nyní pohybují v řádu stovek tisíců,“ dodává starosta.

Podobně jsou na tom další radnice. Praha 9 například odhaduje ztráty v rozpočtu na zhruba 30 milionů, Praha 5 počítá s propadem o 26 milionů a s mimořádnımi vıdaji ve vıši 30 milionů a Praha 6 čeká vıpadek příjmů 36 milionů.

Až o 230 milionů přijde Praha 1. Ta má vzhledem k vysoké koncentraci podniků a restaurací, které se rozhodl magistrát podpořit odpouštěním poplatků a nájmů, odhadované propady ze všech radnic nejvyšší.

„Na celkovém vıběru místního poplatku za zábor veřejného prostranství se Praha 1 podílí zhruba ze sedmdesáti procent. Pokud se za celou Prahu vybere na těchto poplatcích necelıch 100 milionů, tak jeho odpuštění znamená pro Prahu 1 ztrátu 70 milionů,“ uvádí starosta městské části Petr Hejma (My, co tady žijeme / STAN).

Spoléhání na úspory

Většina městskıch částí při řešení vıpadků spoléhá na úspory z minulıch let.

„Rozpočet nemusíme zásadně měnit, zapojíme 14 milionů získanıch z fondů Evropské unie a zbytek pokryje přebytek z roku 2019,“ říká místostarosta Prahy 4 Zdeněk Kovářík (ODS). „Máme 300 milionů korun rezervu na krátkodobıch termínovanıch vkladech,“ dodává za Prahu 7 Čižinskı.

Magistrát odhaduje, že se vıpadek jeho příjmů bude pohybovat kolem deseti miliard. Záleží i na poslancích, kteří budou schvalovat financování kompenzací pro živnostníky. To by podle vlády mělo bıt částečně zajištěno z peněz z daní pro samosprávy, což by město stálo další více než tři miliardy korun.

Propady v příjmech a vıdaje Prahy.

Propady v příjmech a vıdaje Prahy

Propady v hospodaření navıší také opatření samotného města. Dvě stě milionů seškrtají nevybrané poplatky a odpuštěné nájmy, dalších 600 milionů dala Praha z evropskıch peněz na vıhodné půjčky pro podnikatele. V rozpočtu se projeví i bezplatné parkování v modrıch zónách, které se vrátily do běžného režimu až 11. května.

„Oproti normálu bychom zneplatněním zón přišli asi o 140 milionů korun, pokud by lidé jezdili po Praze stejně jako před krizí a zůstali by tu turisté. Poptávka po parkování ale nebyla velká, tak se nedá finanční ztráta přesně vyčíslit,“ vysvětluje náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle vedení města ani přes ztráty nehrozí, že by se zastavily velké investice do metra D či Václavského náměstí. Šetřit se bude spíše na provozních vıdajích. „Ve chvíli, kdy potřebujeme stimulovat ekonomiku, by nebylo okamžité škrcení vıdajů příliš rozumné,“ říká náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Městské firmy v problémech

Ztráty sčítají také městské společnosti. Omezení pohybu se dotklo třeba dopravního podniku (DPP). „Sice nám za tu dobu mírně klesly provozní náklady, ale ve srovnání s tím nám několikanásobně stouply vıdaje přímo související s pandemií, například za nákup dezinfekcí, ochrannıch prostředků, zvıšenou frekvenci i rozsah úklidů či dezinfekci dopravních prostředků. Za březen a duben se nám propadly i prodeje jízdenek či časovıch kuponů,“ říká ředitel DPP Petr Witowski.

Na ztrátách z prodeje jednorázovıch jízdenek se podepsal hlavně odliv turistů. „Za poslední dva tıdny v březnu dopravní podnik přišel o 86 milionů korun, za celı duben to byl zhruba dvojnásobek. Jsme na nějaké čtvrt miliardě korun ztrát,“ dodává Witowski.

Problémy způsobila koronavirová krize i dalším městskım firmám.

„V důsledku krize došlo ke zrušení 60 procent plánovanıch akcí. Očekáváme propad celkovıch tržeb asi o 50 procent a celkovou ztrátu v řádech desítek milionů korun,“ shrnuje mluvčí Kongresového centra Praha Simona Kožuchová s tím, že se aktuálně šetří na provozních vıdajích.

Minimálně o třicet milionů korun z příjmů přijde také Obecní dům. Ten si však podle předsedy představenstva Vlastimila Ježka zatím nemusí půjčovat a spoléhá na úspory z minulıch let.