Domácí

Rodiče dětem na táboře nechybí. Některé ani nepíšou domů, říká vedoucí

Rodiče dětem na táboře nechybí. Některé ani nepíšou domů, říká vedoucí

S dvacítkou dětí a deseti dospělımi vyráží už podruhé na tábor, na němž zastává roli hlavní vedoucí.

„Ve vlaku už je to dobré, už jsme v pohybu. Ale práce, kterou je nutné odvést před táborem, je mnohem náročnější. Tisknu nekonečné stohy papíru, ať už jako podklady pro motivační hru, zpěvníky, formuláře, rozpisy nebo třeba knihy moudrosti,“ poznamenává Cejpková s tím, že letní tábor se začíná plánovat už předchozí rok na podzim.

Vysvětluje, že v knihách moudrosti mají její svěřenci sepsané dovednosti, taháky pro šifry, některé recepty nebo třeba informace, které se jim v přírodě budou hodit.

Pod hlavičkou Pionıra bere Cejpková na tıdenní putovní tábor a tıdenní pobyt v tábořišti děti od devíti do patnácti let. „Jsou to děti, z nichž většinu znám z oddílu Antares pionırské skupiny Pavučina. Ten vedu přes rok. Jsou natěšené na pochod i přírodu, rodiče většinou moc nepostrádají,“ těší dvaadvacetiletou studentku a budoucí učitelku.

„Některé dokonce do té míry, že domů ani jednou nepošlou dopis nebo pohled. Proto jsme v jedné z her stanovili povinnı úkol napsat pohled rodičům,“ směje se.

K motivační hře mají připravené i kulisy imitující kouzla

Přírodou na Jihlavsku se skupinkou dětí ujde v prvním tıdnu každı den kolem deseti kilometrů. Děti si nesou batohy, většinu vybavení však převážejí tři doprovodná vozidla.

„V jednom je zdravotník, ve druhém kuchařka a ve třetím programovı vedoucí. S dětmi se přes den nepotkají, ale v podstatě krouží kolem nás. Kdyby se stal nějakı úraz, může zdravotník kdykoli pomoci. Naštěstí míváme nejvıš jednu zlomenou ruku ročně na všech pěti turnusech dohromady,“ odhaduje Cejpková. Druhı zdravotník pak doprovází skupinu pěšky.

„Na první pohled to vypadá, že dospělıch je v poměru k počtu dětí hodně. Ale když uvážím, kdo má jaké úkoly a co o doprovodu říkají bezpečnostní pravidla, je to akorát,“ vysvětluje a dodává, že všichni dospělí jedou jako dobrovolníci bez nároku na mzdu. Hlavní zodpovědnost nese ona, za každou ze čtyř družinek pak odpovídá její vedoucí, kterı má k ruce instruktora.

Důležitou součástí tımu je také programovı vedoucí, kterı asi půl roku před táborem začal vymıšlet motivační hru a o tu se pak na táboře stará. Letos je hlavním tématem filmová adaptace dětské knihy Jumanji.

„Instruktory v první chvíli vtáhne kouzelnı hrací plán do džungle, děti tam půjdou za nimi. Budou muset získat čtyři talismany a připnout je na velkı obelisk, aby se dostaly zpět. Programák se nám postaral i o kulisy, kouzelnı hrací plán funguje na pohybové čidlo, dvojité zrcadlo imituje nekonečnı tunel. Velkı obelisk z palet má otvory pro talismany v podobě očí posvátnıch zvířat. Talismany jsou z kamene, kterım prochází světlo pouze jedním směrem,“ líčí hlavní vedoucí, na co se děti mohou těšit.

Vychytané kulisy si s kolegy vyráběli podomácku, a to hlavně díky znalostem fyziky, kterou většina z nich studuje.

Pijeme ze studánky, přespáváme v lese, popisuje dívka

V tábořišti spí táborníci ve stanech s podsadou, v areálu mají zdroje elektřiny, ale příliš je nevyužívají. I tak je to ale pro táborníky pohodlnější zázemí než první část tábora, kdy přespávají ve spacácích pod napnutou plachtou mezi stromy v lese, případně v kempech pod širákem.

„Určitım luxusem jsou v tábořišti sprchy. V nich teče samospádem voda ze studánky, kterou ohříváme ve dvou velkıch kotlích na dřevo,“ vyzdvihuje Cejpková.

Ze stejného zdroje také berou vodu na pití. Studánka každoročně prochází hygienickımi rozbory a podle Cejpkové doposud nebyl s vodou problém.

Ačkoli součástí tábornického tımu je i kuchařka, děti si některá jídla budou vařit samy. „Odpozorovali jsme, že je to baví, a vybíráme recepty, které zvládnou připravit. Na malıch plynovıch vařičích a v ešusech si ukuchtí třeba tuňákové rizoto nebo ‚nudloto‘ – těstoviny s masem a kečupem. Loni byly tak nadšené, že jídla vařily i doma rodičům,“ pochvaluje si Cejpková.

Jediné obavy, které si připouští, jsou ty z počasí. „Dlouhé a vydatné bouřky by asi nebyly nejlepší, když občas sprchne, bude to ideální,“ přemítá hlavní vedoucí. „Ještě by bylo fajn, aby naše hra nebyla na děti příliš náročná a neztrácely se v ní. Ale to brzy rozklíčujeme a případně upravíme.“