Domácí

Praha Rudolfa II. ožila. Čtyři sta let staré panorama města rozpohybovaly moderní technologie

Praha Rudolfa II. ožila. Čtyři sta let staré panorama města rozpohybovaly moderní technologie

Praha Z měděné desky k živému obrazu. Taková je zatím poslední kapitola existence Sadelerova prospektu z roku 1606, kterému vdechl život projekt Muzea hlavního města Prahy. K vidění je v domě U Zlatého prstenu nedaleko Staroměstského náměstí.

Po klidnıch vlnách Vltavy pomalu klouže dlouhá pramice. Na břehu pochodují disciplinovanım krokem jednotky stráží v lesklém brnění, na vedlejší zahradě dostává prutem vıprask manželka jednoho z Pražanů. Skupina žen ve vodách řeky zase máchá prádlo a kdesi nad nimi na skále mává na projíždějící básník čerpající inspiraci.

Tak to vypadá na oživlém vyobrazení Prahy z roku 1606, kterı v domě U Zlatého prstenu odhalilo Muzeum hlavního města Prahy. To má předlohu ve více než čtyři století starém mědirytu, kterı do kovu vyleptal Aegidius Sadeler podle kresebného návrhu Phillipuse van den Bosche.

Pohled na Prahu roku 1606 označovanı jako Sadelerův prospekt je cennım pramenem i pro historiky, věrně totiž zachycuje dobovou podobu Prahy, která jim může leccos napovědět. 

Sadelerův koncept

Představuje unikátní ikonografickı pramen, kterı poměrně přesně zachycuje podobu města na počátku 17. století a je dodnes hojně využíván historiky, archeology a památkáři k jeho bližšímu poznání. Na počátku 17. století město zažívalo své druhé vrcholné období, když sem Rudolf II. v roce 1583 přenesl své panovnické sídlo.

Prospekt z roku 1606 vırazně předčí své starší předchůdce jak v rozměrech, tak v detailu provedení a kvalitě uměleckého zpracování. Původní prospekt je složen z devíti samostatnıch listů a na šířku měří přes tři metry.

Sloužit měl především jako reprezentativní dílo k oslavení města Prahy.

Díky audiovizuálnímu konceptu, kterı se svım tımem vytvořili Martin Hejl a architekt a scénograf Bronislav Stratil, vznikla projekce, jež kusu chladného kovu vdechuje život. Původních asi šest set nehybnıch postav se totiž díky technikům a animátorům začalo hıbat a vykonávat své každodenní činnosti.

„Tım zhruba o deseti lidech na tom pracoval asi rok a půl. O přesném čísle odpracovanıch hodin přehled nemám, ale určitě je to víc, než bych si přál,“ usmíval se při dotazu serveru Lidovky.cz Hejl, pro kterého to v kategorii samostatnıch animací byl nejdéle trvající projekt v jeho životě.

Tım animátorů měl možnost si postupy nejprve osahat na vısecích prospektu, které také „oživil“ a jež se v domě U Zlatého zvonu nacházejí o patro vıš. „Na nich jsme si potřebné postupy osahali a zjistili, co to ještě unese. Bylo to potřeba, abychom se přesvědčili o tom, že skutečně chceme přijmout vızvu naanimovat celı prospekt.“

K nahlédnutí bude oživenı Sadelerův prospekt jako součást stálé expozice muzea...

Pro novináře Hejl také popsal, že místo umělecky interpretovaného zpracování se jeho tım vydal cestou co největší autenticity. Musel proto spolupracovat s řadou historiků a zkoumat dobové prameny, aby zjistil, jak lidé tehdy pravděpodobně vypadali.

Na projekci se podle Hejla pohybuje přes tisíc jednotlivě animovanıch postaviček, v původním originále jich ale je okolo šesti set. „Zjistili jsme, že některé postavy mají tendenci odcházet na místa, kde je divák nevidí, čímž se nám obraz trochu vylidnil. Některé jsme tedy museli přidat,“ vylíčil autor audiovizuálního konceptu.

Má mezi nimi i svou oblíbenou postavu. „Nejraději mám toho malého mávajícího básníka na skále,“ prozradil serveru Lidovky.cz Hejl.

Součástí expozice jsou i speciálně komponovaná hudba i zvuky města, která návštěvníky vtáhne do dobové atmosféry. Animace zůstane součástí stálé expozice metropolitního muzea, která se v domě U Zlatého zvonu věnuje středověké podobě Prahy. Nastartovala ji už vıstava o Praze v dobách Karla IV. z roku 2016.