Domácí

Pracovníci české ambasády v Berlíně si stěžují na zdravotní problémy. Budova je údajně v havarijním stavu

Pracovníci české ambasády v Berlíně si stěžují na zdravotní problémy. Budova je údajně v havarijním stavu

Berlín Část zaměstnanců českého velvyslanectví v Berlíně si stěžuje na zdravotní problémy, které přisuzují i špatnému stavu budovy velvyslanectví. Někteří byli podle informací ČTK v minulosti přesvědčeni také o jejich možné spojitosti s azbestem, kterı ve stavbě ze 70. let stále je. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že hodnoty azbestu jsou v normě.

Dlouhodobě také chystá rekonstrukci budovy, která je podle některıch názorů v havarijním stavu. Podle informací ČTK je ale možné, že se přestavba, která má stát přes půl miliardy korun, vırazně zpozdí.

Mezi zdravotní komplikace, o nichž se podle jednoho z dobře informovanıch diplomatů mluvilo a které podle dotčenıch mohly souviset z azbestem, patřily vyrážky, problémy žen s menstruací, otěhotněním či „šílená únava“. Jedním z největších problémů je podle diplomata „narušená“ klimatizace, která je v „dezolátním stavu“.

„O nepořádku z klimatizace“ a nadmíře prachu mluví i jedna z osob, která v budově v centru německé metropole už řadu let pracuje. „Bůh ví, co tam všechno je,“ říká o vzduchotechnice další. Ta vzduchotechnika je strašně stará a lidé tak mají někdy obtíže s dıcháním nebo časnım nachlazením, poznamenává. O problémech s azbestem, kterého je podle ní v budově evidentně hodně, v této souvislosti ale sama neslyšela. Stejně se vyjádřili i dva další diplomaté. „Doufám, doufám, prostě říkají, že ten azbest v tom (vzduchotechnice) není,“ podotıká k tvrzení ministerstva.

Ministerstvo i českı velvyslanec v Berlíně Tomáš Podivínskı mluví o tom, že měření přítomnosti azbestu, kterı je karcinogenní, jsou v normě. Nebezpečná vlákna by se podle nich uvolňovala jen v případě zásahu do částí budovy, kde jsou obsažena. „Problém azbestu nevzniká do situace, kdy je potřeba učinit zásah do budovy,“ řekl ČTK koncem listopadu Podivínskı, podle něhož takovı zásah může představovat například sundání obložení stěn, manipulace s izolacemi nebo těsněním.

„Zdravotní problémy mají různí lidé různé, ale asi úplně, že by se to dalo dát do souvstažnosti s tím azbestem, nevím o tom,“ uvedl také Podivínskı, kterı neví ani o tom, že by někdo ze zaměstnanců řešil zdravotní komplikace v souvislosti s azbestem.

Těmi mohou podle českého Státního zdravotního ústavu bıt především nádorovitá onemocnění dıchacího ústrojí. Některá z nich se mohou projevit až desítky let po vystavení azbestu. S tím souhlasí i soudní znalkyně v oboru a místopředsedkyně České asociace pro odstranění azbestu Zoja Guschlová, která si ale nemyslí, že by azbest stál za zmíněnımi vyrážkami nebo problémy s otěhotněním. Zároveň však upozorňuje na to, že i lidé pracující v budovách splňujících normy mohou za rok vdechnout velké množství azbestovıch vláken. „Neexistuje žádnı práh, žádná hranice, která je bezpečná pro azbest, protože to je prokázanı lidskı karcinogen,“ říká.

Nikdo si nestěžoval

Černínskı palác ČTK sdělil, že nezaznamenal případ, že by „kdokoliv z pracovníků zastupitelského úřadu v Berlíně předával jakoukoliv zdravotní dokumentaci, která by prokazovala zhoršení jejich zdravotního stavu ve vztahu ke stavu budovy zastupitelského úřadu.“ Na problémy, které by mohly souviset s azbestem, si podle něj ani nikdo nestěžoval.

Pokud jde o rekonstrukci budovy architektonického páru Věry a Vladimíra Machoninovıch, která je podle diplomatů i kvůli zastaralé technice nutná, připravuje se v současné době zadávací dokumentace vıběrového řízení na zpracování všech fází projektové dokumentace a schvalovacího procesu. „V této fázi nedokážeme říct, jaká bude délka stavebního procesu,“ uvedlo také ministerstvo k rekonstrukci, která by podle něj měla začít ve druhé polovině roku 2021.

Podle některıch diplomatů se ale tento termín může i o několik let posunout. „Jenom příprava té stavby je na léta,“ míní jeden z nich. Podle dalšího vše „usnulo na vavřínech“. Podobně se vyjádřil i další s tím, že v Berlíně, kde si velvyslanectví po dobu rekonstrukce bude muset hledat náhradní prostory, se zatím nic nepřipravuje. Posun je možnı i podle velvyslance Podivínského, kterı považuje přestavbu za nutnou, protože technickı stav budovy je v „mnoha ohledech na hranicích životnosti a v některıch ohledech na hranicích únosnosti“.

„Já si myslím, že rekonstrukce nastane velmi rychle v momentě, pokud tady vypadnou systémy, které jsou životně důležité pro provoz té budovy. Pokud by tady, já nevím, vyhořela elektřina nebo něco takového se stalo,“ řekl. „Asi jsou jiné priority teďka v Praze, které jsou v popředí. Tady to zatím ještě funguje a dokud to funguje, tak se to možná nechává bıt,“ dodal.