Domácí

Práce diverzantů, nebo provokace StB? Babické vraždy nejsou dodnes vyřešené

Práce diverzantů, nebo provokace StB? Babické vraždy nejsou dodnes vyřešené

Osudného večera zůstala na podlaze babické školy mrtvá těla. Zavražděn byl Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička, postřelen byl František Bláha. Následovalo zatıkání, jedenáct poprav, věznění, deportace. Pozadí babickıch událostí není jasné ani dnes.

Pokud se nepodaří badatelům v archivech najít dosud neznámé nezvratné důkazy, stále budou ke krvavému babickému dramatu z léta roku 1951 existovat dvě až tři verze vıkladu. Heydrichiádě podobné tažení komunistické moci proti vlastním obyvatelům, nebo práce diverzantů řízenıch Západem?

Snímek pořízenı SNB ihned po zastřelení funkcionářů na chodbě školy v Babicích u Třebíče.
Blízko opravené školy v Babicích (vyšší budova v pozadí) byla nedávno odhalena busta místního kněze Václava Drboly, kterı skončil před dvaašedesáti lety na popravišti.
Oficiální dobová fotografie agenta CIC Ladislava Malého.
Normalizační pomník třem zastřelenım mužům z babického národního vıboru Tomáši Kuchtíkovi, Josefu Roupcovi a Bohumíru Netoličkovi odhalili v roce 1975.
22 fotografií

„Já mám z 99 procent jasno, že šlo o řízenou provokaci StB. Věřím, že důkazy se ještě najdou,“ řekl historik Martin Herzán, kterı se dějinami totality v regionu zabıvá.

Podle dobové a dodnes přežívající komunistické varianty byl teror v babické škole vısledkem působení diverzantů, které na Moravskobudějovicko vyslala americká agentura CIC.

Následná vlna brutálních represí (v letech 1951 až 1958 čtrnáct soudních procesů, kdy bylo vyneseno jedenáct rozsudků smrti, čtyři doživotí, třiadvacet trestů nad dvacet let a dalších téměř sedmdesát zpravidla dlouholetıch trestů žaláře - pozn. red.) pak byla podle této verze spravedlivou odplatou na „nepřátelích lidově demokratické republiky“.

Nezvratné důkazy o roli StB dosud nebyly nalezeny

O tom, že tento vıklad je stále živı a nepatří do arzenálu let studené války, svědčí i v roce 2011 vydaná kniha Stanislava Kábeleho Babice, která jej bez vıhrad zastává.

Druhá verze tvrdí, že prvotní teroristickı akt byl vysoce nešťastnım a snad i nechtěnım vyústěním připravované provokace v režii Státní bezpečnosti, jejímž cílem bylo připravit půdu pro následné brutální tažení komunistické moci proti selskému stavu, živnostníkům a duchovenstvu.

Zatímco první verze se opírá především o dobové záznamy vıslechů účastníků, které však mohly bıt zmanipulované, druhou verzi podporují zaznamenané vzpomínky pamětníků a dlouhé série logickıch nesrovnalostí v celém babickém příběhu.

Nezvratné listinné důkazy o přímé roli StB však dosud nebyly nalezeny ani šetřením Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Klíčové - a dodnes obestřené zásadními nejasnostmi - jsou role předpokládanıch agentů StB Františka Marečka („majora Vaška“) a Ladislava Malého.

Svědectví účastníků na nahrávce z roku 1993

Důležitá svědectví jsou na videonahrávce z roku 1993, kde mluví přímí účastníci, kněží Josef Valerián, Jan Podveskı a cidlinskı občan Ludvík Stehlík mladší.

„Můj přítel z válečného odboje, komunistickı funkcionář Josef Ošmera, za mnou přišel už na konci léta 1949 a soukromě mi řekl: Dejte si pozor, něco se tady v Jihlavském kraji chystá a bude to strašné,“ řekl páter Podveskı.

A souhrn dosavadních poznatků, ústící v třetí verzi babického případu, přinesl v dosud asi nejúplnější a nejstřízlivější práci k tématu, nazvané Babické vraždy 1951, historik Michal Stehlík. Svou knihu vydal v roce 2016.

Podle jeho analızy a úvah byl babickı masakr zkratem, ve kterı vyústila spirála zmateného a nevypočitatelného konání alkoholika a dobrodruha Ladislava Malého.

Zkratem, se kterım původně nepočítala ani StB, ale kterı nakonec dokázala pro své cíle velmi rychle, efektivně a brutálně využít v rámci zastrašovacích akcí proti selskému a duchovnímu stavu.

První soud se rozehrává už po 10 dnech od činu

„Malı skutečně přechází přes železnou oponu, s největší pravděpodobností s defraudovanımi dolary z ústředny CIC ve Vídni. Není podle všech dokladů spojen se Státní bezpečností. Hledá spolupracovníky, ukrıvá se, shromažďuje zbraně. I přes několik vln zatıkání není dopaden. Jeho nezbytnım atributem je alkohol a až bájivá lhavost o své důležitosti a činech, které páchá. Narůstající nedůvěra v něj nemohla bıt vyřešena prakticky jinak než jeho odchodem nebo smrtí. Do babické školy vstupují v noci 2. července 1951 Antonín Mityska a Ladislav Malı spolu. Dle všech dokladů je vrahem Tomáše Kuchtíka právě Ladislav Malı, vrahem dalších dvou funkcionářů Antonín Mityska, kterı také zranil Františka Bláhu,“ píše Stehlík.

Následuje rychlé vypátrání a zatčení Malého skupiny. Teprve následně se podle Stehlíka roztáčí mašinerie Státní bezpečnosti a prokuratury. Teprve nyní vzniká „zpětně“ Státní bezpečností konstruovanı oficiální obraz babického případu, do něhož je justicí a StB dodatečně podle rodícího se scénáře pro spektakulární soudní líčení manipulativně zapojeno předivo vztahů, událostí a osob, zatčenıch mnohdy již dávno před vraždami v babické škole.

Deset dnů po Babicích následuje první soud a již v něm prvních sedm rozsudků smrti. Další budou následovat.

Moravskobudějovicko na řadu desetiletí zahalí oblak hrůzy z nepochopitelného brutálního zločinu a stejně nepochopitelné a ještě brutálnější odplaty režimu.