Domácí

Pomohlo nám, že jsme Mariánský sloup lidem ukázali, říká sochař Váňa

Pomohlo nám, že jsme Mariánský sloup lidem ukázali, říká sochař Váňa

Zastupitelé ve čtvrtek zrušili nesouhlasné stanovisko k instalaci kopie Mariánského sloupu a rozhodli, že sloup jako dar přijmou. Takže jeho instalaci už opravdu nic nebrání?
Máme už podporu radních a teď je jen potřeba naplánovat harmonogram prací a jak to technicky vyřešit.

Radní podle usnesení slíbili součinnost městskıch orgánů, takže zábor od TSK máte zajištěn. Jak to vypadá se stavebním povolení, to vypršelo loni v létě.
My jsme ještě do konce minulého roku stihli zažádat o prodloužení stavebního povolení a získali jsme potřebnıch třicet čtyři razítek. Jinak máme s městem stále platnou smlouvu o provedení prací, ale čekala na souhlas vedení města.

Společnost pro obnovu Mariánského sloupu chystala podat správní žalobu na TSK za to, že vám nechtěla poskytnout zábor, stalo se tak?
Já myslím, že žádná žaloba podána nebyla, ale nic bližšího o tom nevím, nejsem členem spolku, já pro ně jen dělám sloup a prosím lidi, aby mohl stát.

Čím si vysvětlujete změnu postoje zastupitelů? Dosud platilo zamítavé stanovisko z roku 2017 a loni dar odmítli.
Jsem rád, že se nám podařilo sloup přivézt do Prahy na lodi, aby ho lidé viděli na vlastní oči. Zval jsem i všechny zastupitele, kterım jsem vysvětloval příběh sochy i to, jak bude vypadat. Před tím se všichni bavili o něčem, co nikdo neviděl a vznikaly domněnky, že snad ani neexistuje. Tvrdilo se také, že se nedá vysochat, protože není originál. Přitom jeho pozůstatky jsou v lapidáriu a já mam jejich odlitky.

Realizace sloupu zabrala 20 let a hlavně díky finančním i jinım darům. Kolik vıroba stála?
Původní rozpočet byl v roce 1993 stanoven na 4,2 milionu korun, ale za dvacet let práce se to díky darům podařilo srazit na 2 miliony. Někdo věnoval kámen, kameníci věnovali práci, a například italské město Vitorchiano nám dalo přes tři kubíky kamene. V darovací smlouvě byl Mariánskı sloup oceněn na 58 milionů.

Jak bude stavba probíhat?
Nejdříve odstraníme dlažbu a čtyřicet centimetrů podkladu, protože náměstí se v průběhu let zvıšilo. Tím odhalíme původní základy sloupu, které jsme už loni odhalili a na ně se položí roznášecí deska. Malım autem potom navozíme kameny na místo, kde je budeme je sesazovat. Sloup umístíme pomocí jeřábu. Celá práce by mohla zabrat čtyři měsíce a hotoví chceme bıt v květnu.

Vzhledem k tomu, jaké vášně byly za postavením sloupu dnes či v historii, nebojíte se dalšího rozvášněného davu?
V Nezabudicích jsem po revoluci obnovil zničenou sochu Madony stojící v polích. Všichni mi říkali, že sochu zase někdo přejede traktorem, ale nikdy se to nestalo. Naopak lidé k soše chodí na procházky a dávají k ní květiny. Takže já mám zkušenost s tím, že až lidé dílo uvidí, tak z něj budou mít radost. I poslední debata na zastupitelstvu byla kultivovaná a dokonce s odpůrkyní sloupu Hanou Tonzarovou jsme se na konci usmířili políbením.

Staroměstské náměstí vypadá dnes jinak než v minulosti. Je podle vás potřeba vrátit mu jeho původní vzhled?
V dnešní podobě je to zraněné náměstí, na kterém byla vybombardována radnice, zničen Mariánskı sloup, chybí Krocínova kašna i Krennův dům. Je potřeba náměstí revitalizovat a i renomovaní architekti doporučili začít Mariánskım sloupem. Měl by zde podle mého vzniknout i důstojnı památník připomínající sedmadvacet popravenıch českıch pánů.

Když jsme u návratu pomníků, nechcete pracovat i na návratu sochy maršála Radeckého na Malostranské náměstí?
Kdyby někdo chtěl pomoct, rád pomůžu, ale nevím kolik toho ještě stihnu. Během práce na Mariánském sloupu mi dost zešedly vlasy. Mám ale vymyšlenı další projekt, a tím je umístění sochy českého světce Jana Nepomuckého na ostrově Nelson u pobřeží Antarktidy. A to proto, že první lodí, která dorazila k Antarktidě byla argentinská loď s názvem San Juan Nepomuceno.

S ohledem na to, jak proces trval dlouho, šel byste do toho znovu?
Pro mne má sloup hlubokı sochařskı příběh a jsem vděčnı, že jsem na něj mohl navázat. Je to první barokní socha v Čechách, od které se vyvíjelo celé české sochařské baroko. Její autor, Jan Jiří Bendl, tím srovnal krok s tehdejším světovım uměleckım děním, když dokázal převést technologii mramorového sochařství na českı pískovec. Z něj pak začali tvořit velcí sochaři jako F. M. Brokof nebo Matyáš Braun.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv